04/05/2026
JAK SLAVONIČTÍ ODMÍTLI VE SVÉM MĚSTĚ VZNIK ŽELEZNIČNÍHO UZLU
Je to taková zvláštní zajímavost, o které se však velmi málo ví. V roce 1886 byla jihozápadní Morava železniční pouští, neboť do té doby vybudované tratě ji ze všech stran obcházely. Proto byl toho roku zpracováván projekt na železniční trať, která vycházela z Moravských Budějovic a směřovala do Jemnice, dále pak do Slavonic a přes moravskou zemskou hranici do Nové Bystřice a Třeboně. Uzlovou stanicí se měly stát Slavonice, neboť odtud by vycházela trať severně do Dačic, Telče a Kostelce. Ale také na jih, tedy do dolnorakouského Waidhofenu (Bejdova) a Schwarzenau. Velmi dobře se už tenkrát vědělo, jakým obrovským přínosem je přímé napojení na železniční síť, zejména pak přítomnost železniční křižovatky. Proto i dnes velmi překvapuje rozhodnutí tehdejších zástupců města, kteří tuto možnost zamítli. Opačným způsobem zareagovali Dačičtí, a tak se záměr vybudování drážního uzlu přenesl do Dačic. K realizaci tohoto velkorysého projektu však nedošlo. Po částech byla nakonec vybudována pouze trať Kostelec - Třešť - Telč - Dačice - Slavonice - Waidhofen - Schwarzenau.
