Direction des Archives Nationales - Madagascar

Direction des Archives Nationales - Madagascar Les Archives Nationales constituent un grand patrimoine national. Partager son univers est à la fois devoir et plaisir.

Le Général Duchesne a commencé la conservation des archives publiques en 1895 à Tsiazompaniry (Lapa au sud de Manjakamiadana). Puis, le 6 mars 1958, le Service des Archives et de la Documentation est créé sous tutelle du Secrétariat Général du Gouvernement. Les archives publiques conservées sont désormais classées méthodiquement. En 1996, le service se transforme en Direction des Archives National

es. Sa mission est définie dans la loi n°2007-019 du 27 juillet 2007 relative aux archives de Madagascar. La Direction des Archives Nationales est un service public composé d’un Service Administratif, d’un Service du Classement et des Inventaires, d’un Service des Relations avec l’Administration et les Chercheurs, et de Bureaux Régionaux des Archives, et dispose d’une trentaine d’agents, Elle assure la collecte, la gestion, la conservation et l’exploitation des archives historiques et administratives provenant des institutions, des départements ministériels et collectivités territoriales. Nous mesurons 15 kilomètres linéaires (15.000ml) d’archives conservées aux Archives Nationales. Elles sont subdivisées en trois grands fonds : les archives royales (1824- 1895), les archives coloniales (1896 – 1960), et les archives républicaines (à partir de 1958). La Direction des Archives Nationales emploie tous les moyens possibles de vulgarisation d’archives telles que les expositions, les conférences-débats, les visites, les formations en archivistique, les émissions radiophoniques et télévisées et d’autres activités.

𝟬𝟵 𝗝𝗢𝗡𝗔: 𝗔𝗡𝗗𝗥𝗢 𝗜𝗥𝗔𝗜𝗦𝗔𝗠-𝗣𝗜𝗥𝗘𝗡𝗘𝗡𝗔 𝗛𝗢 𝗔𝗡’𝗡𝗬 𝗔𝗥𝗜𝗦𝗜𝗩𝗔Ho fanamarihana izany fotoana izany dia hisy ny varavarana misokatra ara...
04/06/2026

𝟬𝟵 𝗝𝗢𝗡𝗔: 𝗔𝗡𝗗𝗥𝗢 𝗜𝗥𝗔𝗜𝗦𝗔𝗠-𝗣𝗜𝗥𝗘𝗡𝗘𝗡𝗔 𝗛𝗢 𝗔𝗡’𝗡𝗬 𝗔𝗥𝗜𝗦𝗜𝗩𝗔

Ho fanamarihana izany fotoana izany dia hisy ny varavarana misokatra arahina velan-kevitra sy fampirantiana ny 𝟎𝟗 𝐣𝐨𝐧𝐚 𝟐𝟎𝟐𝟔 eto amin’ny 𝑭𝒐𝒊𝒃𝒆𝒏'𝒏𝒚 𝑨𝒓𝒊𝒔𝒊𝒗𝒂𝒎-𝒑𝒊𝒓𝒆𝒏𝒆𝒏𝒂, 𝑻𝒔𝒂𝒓𝒂𝒍𝒂𝒍𝒂̀𝒏𝒂, amin'ny 𝟗 𝐨𝐫𝐚 𝐦𝐚𝐫𝐚𝐢𝐧𝐚 𝐡𝐚𝐭𝐫𝐚𝐦𝐢𝐧'𝐧𝐲 𝟒 𝐨𝐫𝐚 𝐡𝐚𝐫𝐢𝐯𝐚

𝐀𝐊𝐓𝐀: 𝐓𝐀𝐃𝐈𝐃𝐘, 𝐑𝐀𝐑𝐈𝐍𝐘, 𝐙𝐎, 𝐍𝐘 𝐇𝐎𝐀𝐕𝐘 no loha-hevitra, koa manasa ireo rehetra liana ny amin’izany.

⚠️ Tsy misy vidim-pidirana.

𝐓𝐚𝐦𝐛𝐞𝐫𝐢𝐧𝐚 : 𝟏𝟑 𝐌𝐚𝐲 𝟏𝟗𝟕𝟐𝑵𝒚 𝒂𝒏𝒕𝒐𝒏'𝒏𝒚 𝒕𝒐𝒍𝒐𝒏𝒂: 𝑵𝒂 𝒅𝒊𝒂 𝒏𝒂𝒉𝒂𝒛𝒐 𝒇𝒂𝒉𝒂𝒍𝒆𝒐𝒗𝒂𝒏𝒕𝒆𝒏𝒂 𝒂𝒛𝒂 𝒊 𝑴𝒂𝒅𝒂𝒈𝒂𝒔𝒊𝒌𝒂𝒓𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 1960, 𝒅𝒊𝒂 𝒎𝒃𝒐𝒍𝒂 𝒎𝒂𝒓𝒐...
13/05/2026

𝐓𝐚𝐦𝐛𝐞𝐫𝐢𝐧𝐚 : 𝟏𝟑 𝐌𝐚𝐲 𝟏𝟗𝟕𝟐

𝑵𝒚 𝒂𝒏𝒕𝒐𝒏'𝒏𝒚 𝒕𝒐𝒍𝒐𝒏𝒂:
𝑵𝒂 𝒅𝒊𝒂 𝒏𝒂𝒉𝒂𝒛𝒐 𝒇𝒂𝒉𝒂𝒍𝒆𝒐𝒗𝒂𝒏𝒕𝒆𝒏𝒂 𝒂𝒛𝒂 𝒊 𝑴𝒂𝒅𝒂𝒈𝒂𝒔𝒊𝒌𝒂𝒓𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 1960, 𝒅𝒊𝒂 𝒎𝒃𝒐𝒍𝒂 𝒎𝒂𝒓𝒐 𝒏𝒚 𝒗𝒂𝒉𝒐𝒂𝒌𝒂 𝒕𝒔𝒚 𝒏𝒂𝒏𝒌𝒂𝒔𝒊𝒕𝒓𝒂𝒌𝒂 𝒏𝒚 "𝑨𝒄𝒄𝒐𝒓𝒅𝒔 𝒅𝒆 𝒄𝒐𝒐𝒑𝒆́𝒓𝒂𝒕𝒊𝒐𝒏" 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 𝑭𝒓𝒂𝒏𝒕𝒔𝒂𝒚. 𝑵𝒊𝒔𝒚 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒂𝒌𝒊𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 "𝒇𝒂𝒏𝒂𝒈𝒂𝒔𝒊𝒂𝒏𝒂" 𝒏𝒚 𝒇𝒂𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒓𝒂𝒏𝒂 𝒔𝒚 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒂𝒏𝒕𝒂𝒏𝒂𝒏-𝒅𝒓𝒂𝒉𝒂𝒓𝒂𝒉𝒂.

𝑵𝒚 𝒏𝒂𝒎𝒑𝒊𝒓𝒆𝒉𝒊𝒕𝒓𝒂 𝒏𝒚 𝒂𝒇𝒐:
𝑵𝒂𝒏𝒐𝒎𝒃𝒐𝒌𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏’𝒏𝒚 𝒋𝒂𝒏𝒐𝒂𝒓𝒚 1972 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒐𝒌𝒐𝒏𝒂𝒏𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒕𝒓𝒂 𝒉𝒐 𝒅𝒐𝒌𝒐𝒕𝒆𝒓𝒂 𝒕𝒂𝒐 𝑩𝒆𝒇𝒆𝒍𝒂𝒕𝒂𝒏𝒂𝒏𝒂 𝒊𝒛𝒂𝒚 𝒏𝒊𝒕𝒂𝒌𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒐𝒗𝒊𝒂𝒏-𝒋𝒐 𝒔𝒚 𝒅𝒊𝒑𝒍𝒂𝒐𝒎𝒂 𝒎𝒊𝒕𝒐𝒗𝒚 𝒂𝒎𝒊𝒏’𝒏𝒚 𝒆𝒏𝒚 𝒂𝒎𝒊𝒏’𝒏𝒚 𝑶𝒏𝒊𝒗𝒆𝒓𝒔𝒊𝒕𝒆 𝑨𝒎𝒃𝒐𝒉𝒊𝒕𝒔𝒂𝒊𝒏𝒂. 𝑵𝒚 𝒇𝒂𝒏𝒊𝒅𝒊𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝒔𝒆𝒌𝒐𝒍𝒚 𝒔𝒚 𝒏𝒚 𝒇𝒂𝒏𝒅𝒓𝒂𝒗𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒌𝒂𝒎𝒃𝒂𝒏𝒂𝒏𝒂 𝑨𝑬𝑴𝑷 (𝑨𝒔𝒔𝒐𝒄𝒊𝒂𝒕𝒊𝒐𝒏 𝒅𝒆𝒔 𝑬́𝒕𝒖𝒅𝒊𝒂𝒏𝒕𝒔 𝒆𝒏 𝑴𝒆́𝒅𝒆𝒄𝒊𝒏𝒆 𝒆𝒕 𝑷𝒉𝒂𝒓𝒎𝒂𝒄𝒊𝒆) 𝒏𝒐 𝒏𝒂𝒉𝒂𝒕𝒐𝒏𝒈𝒂 𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒕𝒓𝒂 𝒓𝒆𝒉𝒆𝒕𝒓𝒂 𝒎𝒂𝒏𝒆𝒓𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝑵𝒐𝒔𝒚 𝒉𝒊𝒓𝒂𝒚 𝒉𝒊𝒏𝒂.

𝑵𝒚 𝒂𝒏𝒅𝒓𝒐𝒏'𝒏𝒚 13 𝑴𝒂𝒚 1972:
𝑻𝒂𝒐𝒓𝒊𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒔𝒂𝒎𝒃𝒐𝒓𝒂𝒏𝒂 𝒊𝒓𝒆𝒐 𝒎𝒑𝒊𝒕𝒂𝒓𝒊𝒌𝒂 𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒕𝒓𝒂 𝒏𝒚 𝒂𝒍𝒊𝒏’𝒏𝒚 12 𝒎𝒆𝒚, 𝒅𝒊𝒂 𝒗𝒐𝒓𝒚 𝒍𝒂𝒏𝒐𝒏𝒂 𝒕𝒆𝒐 𝑨𝒏𝒂𝒍𝒂𝒌𝒆𝒍𝒚 𝒏𝒚 𝒗𝒂𝒉𝒐𝒂𝒌𝒂 𝒏𝒚 𝒂𝒎𝒑𝒊𝒕𝒔𝒐𝒏’𝒊𝒐. 𝑵𝒊𝒔𝒚 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒇𝒂𝒏𝒅𝒐𝒏𝒂𝒏𝒂 𝒎𝒂𝒉𝒆𝒓𝒚 𝒗𝒂𝒊𝒌𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏’𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒕𝒂𝒏𝒅𝒓𝒐 𝒇𝒊𝒍𝒂𝒎𝒊𝒏𝒂𝒏𝒂 (𝑭𝑹𝑺: 𝑭𝒐𝒓𝒄𝒆𝒔 𝑹𝒆́𝒑𝒖𝒃𝒍𝒊𝒄𝒂𝒊𝒏𝒆𝒔 𝒅𝒆 𝑺𝒆́𝒄𝒖𝒓𝒊𝒕𝒆́ ), 𝒊𝒛𝒂𝒚 𝒏𝒂𝒎𝒑𝒊𝒂𝒔𝒂 𝒃𝒂𝒔𝒚 𝒔𝒚 𝒃𝒂𝒐𝒎𝒃𝒂 𝒎𝒂𝒏𝒅𝒂𝒕𝒔𝒂-𝒅𝒓𝒂𝒏𝒐𝒎𝒂𝒔𝒐. 𝑻𝒆𝒐 𝒊𝒉𝒂𝒏𝒚 𝒌𝒐𝒂 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒅𝒊𝒓𝒂𝒏'𝒏𝒚 𝒁𝑶𝑨𝑴 𝒏𝒊𝒂𝒓𝒐 𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒕𝒓𝒂. 𝑶𝒍𝒐𝒏𝒂 𝒎𝒂𝒏𝒐𝒅𝒊𝒅𝒊𝒏𝒂 𝒏𝒚 30 𝒏𝒐 𝒎𝒂𝒕𝒚, 𝒂𝒓𝒚 𝒎𝒂𝒚 𝒏𝒚 𝑳𝒂𝒑𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝑻𝒂𝒏𝒂̀𝒏𝒂.

𝑵𝒚 𝒗𝒐𝒌𝒂𝒕𝒓𝒚 𝒏𝒚 𝒕𝒐𝒍𝒐𝒏𝒂:
𝑽𝒐𝒂𝒕𝒆𝒓𝒚 𝒏𝒂𝒎𝒆𝒕𝒓𝒂-𝒑𝒊𝒂𝒍𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒐𝒏𝒅𝒓𝒂𝒏𝒂 𝑷𝑺𝑫, 𝒂𝒓𝒚 𝒏𝒐𝒎𝒆𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝑱𝒆𝒏𝒆𝒓𝒂𝒍𝒚 𝑮𝒂𝒃𝒓𝒊𝒆𝒍 𝑹𝒂𝒎𝒂𝒏𝒂𝒏𝒕𝒔𝒐𝒂 𝒏𝒚 𝒇𝒂𝒉𝒆𝒇𝒂𝒏𝒂 𝒇𝒆𝒏𝒐 𝒏𝒚 18 𝒎𝒆𝒚 1972. 𝑰𝒛𝒂𝒏𝒚 𝒏𝒐 𝒏𝒊𝒕𝒆𝒓𝒂𝒌𝒂 𝒏𝒚 𝒇𝒂𝒏𝒐𝒗𝒂𝒏𝒂 𝒏𝒚 𝒓𝒂𝒇𝒊𝒕𝒓𝒂 𝒕𝒆𝒕𝒐 𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒓𝒆𝒏𝒆𝒏𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 𝒂𝒍𝒂𝒍𝒂𝒏'𝒏𝒚 𝒁𝒂𝒊𝒌𝒂𝒃𝒆𝒎-𝒑𝒊𝒓𝒆𝒏𝒆𝒏𝒂 𝒔𝒚 𝒏𝒚 𝒇𝒊𝒕𝒔𝒂𝒑𝒂𝒏-𝒌𝒆𝒗𝒊-𝒃𝒂𝒉𝒐𝒂𝒌𝒂 𝒕𝒂𝒎𝒊𝒏'𝒏𝒚 𝒐𝒌𝒕𝒐𝒃𝒓𝒂 1972.

𝕀𝕣𝕖𝕥𝕠 𝕒𝕞𝕓𝕒𝕟𝕪 𝕟𝕪 𝔸𝕄ℙ𝔸ℍ𝔸ℕ𝕐 𝕒𝕞𝕚𝕟'𝕟𝕪 𝕝𝕠𝕙𝕒𝕣𝕒𝕟𝕠𝕟-𝕜𝕖𝕧𝕚𝕥𝕣𝕒 𝕞𝕚𝕜𝕒𝕤𝕚𝕜𝕒 𝕟'𝕪 𝟙𝟛 𝕞𝕒𝕪 𝟙𝟡𝟟𝟚 𝕒𝕫𝕠𝕟𝕒𝕠 𝕛𝕖𝕣𝕖𝕟𝕒 𝕖𝕥𝕠 𝕒𝕞𝕚𝕟'𝕟𝕪 𝕗𝕠𝕚𝕓𝕖𝕟'𝕟𝕪 𝔸𝕣𝕚𝕤𝕚𝕧𝕒- 𝕞𝕡𝕚𝕣𝕖𝕟𝕖𝕟𝕒.

▪️ 𝐴𝑟𝑖𝑠𝑖𝑣𝑎
𝐹𝑜𝑛𝑑𝑠 𝐺𝑎𝑏𝑟𝑖𝑒𝑙 𝑅𝐴𝑀𝐴𝑁𝐴𝑁𝑇𝑆𝑂𝐴 𝑁°55 : "𝑍𝑂𝐴𝑀 𝑓𝑒ℎ𝑖𝑛-𝑘𝑒𝑣𝑖𝑡𝑟𝑎 ℎ𝑎𝑟𝑜𝑠𝑜 𝑎𝑚𝑖𝑛'𝑛𝑦 𝑍𝑎𝑖𝑘𝑎𝑏𝑒", 04-19 𝑆𝑒𝑝𝑡𝑎𝑚𝑏𝑟𝑎 1972.

▪️ 𝘎𝘢𝘻𝘦𝘵𝘺
- Gazety Vaovao : n°806, n°807, n°821(1972)

- Madagasikara Mahaleotena : n°2853, n°2855, n°2892 (1972)

- Andry Pilier : n°116, n°143 (1972)

- Imongo Vaovao : n°4448, n°4468, n°4470 (1971), n°4736, n°4810,
n°4816, n°4818 (1972)

- Maresaka : n°5019 ka hatramin'ny n°5242 (1971), n°5313, n°5314,
n°5408, n°5493 (1972)

- Lakroan'i Madagasikara : n°1774 ka hatramin'ny n°1811 (1972)

- Hita sy Re : n°4080 ka hatramin'ny n°4083 (1972), n°4689, n°4678,
n°4680 (1974)

- Fandrosoana : n°618, n°619, n°625, n°626 (1972)

- Réalités Malgaches : n°1 (1972)

- Hehy : n°2240, n°2264, n°2265, n°2266 (1972)

- Ady Gasy : n°22, n°23, n°24, n°26 (1972)

- Maraina Vaovao : n°831, n°841, n°842, n°901-907 (1972), n°1031,
n°1090, n°1096 (1973)

- Réalités Malgaches : n°202, n°204 (1973)

- Dina : n°97 (1976)

- Madagascar Matin : n°2996, n°2997 (1982)

08/05/2026
🇲🇬 𝟭𝗘𝗥 𝗠𝗔𝗜 𝗔̀ 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗖𝗔𝗥 : 𝗕𝗜𝗘𝗡 𝗣𝗟𝗨𝗦 𝗤𝗨’𝗨𝗡 𝗦𝗜𝗠𝗣𝗟𝗘 𝗝𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘́𝗥𝗜𝗘́ !𝐒𝐨𝐮𝐫𝐜𝐞𝐬 : 👉 in 𝑉𝑎𝑜𝑣𝑎𝑜 n°646, 2 mai 1969, p.1.👉 Décret du...
01/05/2026

🇲🇬 𝟭𝗘𝗥 𝗠𝗔𝗜 𝗔̀ 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗖𝗔𝗥 : 𝗕𝗜𝗘𝗡 𝗣𝗟𝗨𝗦 𝗤𝗨’𝗨𝗡 𝗦𝗜𝗠𝗣𝗟𝗘 𝗝𝗢𝗨𝗥 𝗙𝗘́𝗥𝗜𝗘́ !

𝐒𝐨𝐮𝐫𝐜𝐞𝐬 :
👉 in 𝑉𝑎𝑜𝑣𝑎𝑜 n°646, 2 mai 1969, p.1.

👉 Décret du 19 mars 1937 fixant l'application de la loi du 25 février 1927 relative aux syndicats professionnels à Madagascar, 𝐽𝑜𝑢𝑟𝑛𝑎𝑙 𝑂𝑓𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑙 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝐹𝑟𝑎𝑛𝑐̧𝑎𝑖𝑠𝑒 n° 92, 19 et 20 avril 1937, p. 4456.

👉 Décret du 01 août 1938 modifiant le décret du 19 mars 1937 relatif aux syndicats professionnels à Madagascar, 𝐽𝑜𝑢𝑟𝑛𝑎𝑙 𝑂𝑓𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑙 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝐹𝑟𝑎𝑛𝑐̧𝑎𝑖𝑠𝑒 n° 181, 4 août 1938, pp. 9227- 9224.

Derrière cette journée de repos se cachent des décennies de lutte pour notre dignité. Si le mouvement est né à Chicago en 1886 pour la journée de 8 heures, son histoire à Madagascar est intimement liée à notre marche vers l’indépendance et l’affirmation de notre souveraineté nationale.

📌𝗟𝗲𝘀 𝗱𝗮𝘁𝗲𝘀 𝗺𝗮𝗿𝗾𝘂𝗮𝗻𝘁𝗲𝘀 𝗱𝗲 𝗻𝗼𝘁𝗿𝗲 𝗵𝗶𝘀𝘁𝗼𝗶𝗿𝗲 𝘀𝘆𝗻𝗱𝗶𝗰𝗮𝗹𝗲 :

✅ 𝟐𝟑 𝐨𝐜𝐭𝐨𝐛𝐫𝐞 𝟏𝟗𝟑𝟔 : 𝑳𝒆 𝒄𝒐𝒎𝒃𝒂𝒕 𝒉𝒆́𝒓𝒐𝒊̈𝒒𝒖𝒆 𝒅𝒆 𝒍𝒂 𝑺𝑰𝑪𝑬

Début d’une grève historique à la 𝑺𝒐𝒄𝒊𝒆́𝒕𝒆́ 𝑰𝒏𝒅𝒖𝒔𝒕𝒓𝒊𝒆𝒍𝒍𝒆 𝒆𝒕 𝑪𝒐𝒎𝒎𝒆𝒓𝒄𝒊𝒂𝒍𝒆 𝒅𝒆 𝒍'𝑬𝒎𝒚𝒓𝒏𝒆 (Antananarivo). Elle durera deux ans pour réclamer le droit syndical et la fin des travaux forcés. Cet événement est considéré comme l’acte fondateur du syndicalisme moderne à Madagascar .

✅ 𝟏𝟗 𝐦𝐚𝐫𝐬 𝟏𝟗𝟑𝟕 : 𝑳𝒂 𝒓𝒆𝒄𝒐𝒏𝒏𝒂𝒊𝒔𝒔𝒂𝒏𝒄𝒆 𝒔𝒐𝒖𝒔 𝒄𝒐𝒏𝒅𝒊𝒕𝒊𝒐𝒏𝒔

Sous l’impulsion du Front Populaire, un décret autorise enfin les syndicats, mais uniquement pour ceux qui savent lire et écrire le français ( Ce n'est que le 1er août 1938 qu'un nouveau décret a reconnu le droit syndical à tous les travailleurs, sans discrimination).

✅ 𝟏𝟓-𝟏𝟕 𝐚𝐨𝐮̂𝐭 𝟏𝟗𝟓𝟔 : 𝑳𝒂 𝒏𝒂𝒊𝒔𝒔𝒂𝒏𝒄𝒆 𝒅𝒆 𝒍𝒂 𝑭𝑰.𝑺𝑬.𝑴𝑨. (𝑭𝒊𝒓𝒂𝒊𝒔𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝑺𝒆𝒏𝒅𝒊𝒌𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝑴𝒑𝒊𝒂𝒔𝒂 𝑬𝒕𝒐 𝑴𝒂𝒅𝒂𝒈𝒂𝒔𝒊𝒌𝒂𝒓𝒂)

C’est le tournant ! Le congrès syndical décide la "𝘮𝘢𝘭𝘨𝘢𝘤𝘩𝘪𝘴𝘢𝘵𝘪𝘰𝘯" totale des dirigeants et du nom. Le syndicat n’est plus une simple antenne de la CGT française ; il devient un acteur clé de la revendication identitaire et de la lutte pour l’indépendance .

Aujourd'hui, honorer le 1er Mai, c’est se souvenir de ces pionniers de la SICE et de la FI.SE.MA. qui ont lié le droit du travail à la liberté de notre nation.

𝟮𝟯 𝗔𝗣𝗥𝗜𝗟𝗬 : 𝗔𝗡𝗗𝗥𝗢 𝗠𝗔𝗡𝗘𝗥𝗔𝗡-𝗧𝗔𝗡𝗬 𝗛𝗢 𝗔𝗡'𝗡𝗬 𝗕𝗢𝗞𝗬- 𝟮𝟬𝟮𝟲𝙉𝙮 𝙗𝙤𝙠𝙮 𝙣𝙤 𝙫𝙖𝙧𝙖𝙫𝙖𝙧𝙖𝙣𝙖 𝙢𝙖𝙣𝙠𝙖𝙣𝙮 𝙖𝙢𝙞𝙣'𝙞𝙯𝙖𝙤 𝙩𝙤𝙣𝙩𝙤𝙡𝙤 𝙞𝙯𝙖𝙤! Amin'ity andro m...
23/04/2026

𝟮𝟯 𝗔𝗣𝗥𝗜𝗟𝗬 : 𝗔𝗡𝗗𝗥𝗢 𝗠𝗔𝗡𝗘𝗥𝗔𝗡-𝗧𝗔𝗡𝗬 𝗛𝗢 𝗔𝗡'𝗡𝗬 𝗕𝗢𝗞𝗬- 𝟮𝟬𝟮𝟲

𝙉𝙮 𝙗𝙤𝙠𝙮 𝙣𝙤 𝙫𝙖𝙧𝙖𝙫𝙖𝙧𝙖𝙣𝙖 𝙢𝙖𝙣𝙠𝙖𝙣𝙮 𝙖𝙢𝙞𝙣'𝙞𝙯𝙖𝙤 𝙩𝙤𝙣𝙩𝙤𝙡𝙤 𝙞𝙯𝙖𝙤!

Amin'ity andro manan-danja ity, dia manasa anao hitsidika ny TRANOMBOKY MIANKINA AMIN'NY SAMPANDRAHARAHAN'NY ARISIVA ato amin'ny Direction des Archives Nationales - Madagascar izahay.

🔍 𝗜𝗻𝗼𝗻𝗮 𝗻𝗼 𝗵𝗶𝘁𝗮 𝗮𝗼?
• Maherin'ny 8000 boky
• Arisiva
• Gazety sy gazetim-piangonana tranainy
• Gazetim-panjakana hatramin'ny vanim-potoana fanjanahantany
• Gazeti-boky, revio, boletà, ary antontan-kevitra maro.

📌 𝗙𝗶𝗸𝗮𝗿𝗼𝗵𝗮𝗻𝗮 𝗮𝗺𝗶𝗻'𝗻𝘆 "𝙛𝙞𝙘𝙝𝙞𝙚𝙧" (𝘀𝗼𝗸𝗮𝗷𝘆 𝗔–𝗛):
Ny vontoatin' ny loha-hevitra momba ny boky dia Madagasikara ary manana anjara toerana manokana ny tantara.

𝗡𝘆 𝗳𝗼𝗺𝗯𝗮 𝗵𝗮𝗺𝗲𝘁𝗿𝗮𝗵𝗮𝗻𝗮 𝗯𝗼𝗸𝘆 𝗵𝗼𝘁𝗲𝗵𝗶𝗿𝗶𝘇𝗶𝗻𝗮 𝗮𝘁𝗼 𝗮𝗺𝗶𝗻'𝗻𝘆 𝗙𝗼𝗶𝗯𝗲𝗻' 𝗻𝘆 𝗔𝗿𝗶𝘀𝗶𝘃𝗮𝗺-𝗽𝗶𝗿𝗲𝗻𝗲𝗻𝗮:
-Fametrahana ara-dalàna (dépôt légal)
-Fanomezana maimaim-poana
-Fividianana

⚠️ 𝗙𝗲𝗽𝗲𝘁𝗿𝗮:
• Tsy azo entina mody ny boky fa vakiana eto an-toerana
• Ho an'ny gazetim-panjakana (kara-panondrom-pirenena ihany no ilaina)
• Mila sary 2 sy taratasy fanamarinam-ponenana raha hiditra ho mpikambana.

𝙈𝙖𝙣𝙠𝙖𝙡𝙖𝙯𝙖 𝙣𝙮 𝙗𝙤𝙠𝙮, 𝙢𝙖𝙣𝙠𝙖𝙡𝙖𝙯𝙖 𝙣𝙮 𝙛𝙖𝙝𝙖𝙡𝙖𝙡𝙖𝙣𝙖. 𝘼𝙣𝙙𝙖𝙤 𝙝𝙖𝙢𝙖𝙠𝙮 𝙗𝙤𝙠𝙮 𝙣𝙖 𝙙𝙞𝙖 𝙥𝙚𝙟𝙮 𝙞𝙧𝙖𝙮 𝙢𝙤𝙣𝙟𝙖 𝙖𝙯𝙖!

𝗠𝗢𝗔 𝗙𝗔𝗡𝗧𝗔𝗧𝗥𝗔𝗢 𝗩𝗘 𝗔𝘁𝗼𝗮 𝗣𝗛𝗜𝗟𝗜𝗕𝗘𝗥𝗧 𝗧𝗦𝗜𝗥𝗔𝗡𝗔𝗡𝗔 ?𝑳𝒐𝒉𝒂𝒓𝒂𝒏𝒐 : 𝑺𝒆𝒄𝒓𝒆́𝒕𝒂𝒊𝒓𝒆 𝒅’𝑬𝒕𝒂𝒕 𝒂̀ 𝒍’𝒊𝒏𝒇𝒐𝒓𝒎𝒂𝒕𝒊𝒐𝒏 𝒆𝒕 𝒂𝒖 𝑻𝒐𝒖𝒓𝒊𝒔𝒎𝒆 / 𝑺𝒆𝒓𝒗𝒊𝒄𝒆 𝑮𝒆́𝒏𝒆...
16/04/2026

𝗠𝗢𝗔 𝗙𝗔𝗡𝗧𝗔𝗧𝗥𝗔𝗢 𝗩𝗘 𝗔𝘁𝗼𝗮 𝗣𝗛𝗜𝗟𝗜𝗕𝗘𝗥𝗧 𝗧𝗦𝗜𝗥𝗔𝗡𝗔𝗡𝗔 ?

𝑳𝒐𝒉𝒂𝒓𝒂𝒏𝒐 :
𝑺𝒆𝒄𝒓𝒆́𝒕𝒂𝒊𝒓𝒆 𝒅’𝑬𝒕𝒂𝒕 𝒂̀ 𝒍’𝒊𝒏𝒇𝒐𝒓𝒎𝒂𝒕𝒊𝒐𝒏 𝒆𝒕 𝒂𝒖 𝑻𝒐𝒖𝒓𝒊𝒔𝒎𝒆 / 𝑺𝒆𝒓𝒗𝒊𝒄𝒆 𝑮𝒆́𝒏𝒆́𝒓𝒂𝒍 𝒅𝒆 𝒍’𝑰𝒏𝒇𝒐𝒓𝒎𝒂𝒕𝒊𝒐𝒏

𝑁𝑎𝑛𝑜𝑘𝑎𝑛-𝑡𝑒𝑛𝑎 ℎ𝑜 𝑚𝑝𝑎𝑚𝑝𝑖𝑎𝑛𝑎𝑡𝑟𝑎 𝐴𝑛𝑑𝑟𝑖𝑎𝑚𝑎𝑡𝑜𝑎 𝑇𝑆𝐼𝑅𝐴𝑁𝐴𝑁𝐴 𝑚𝑏𝑎 ℎ𝑖𝑓𝑎𝑛𝑑𝑟𝑎𝑦 𝑚𝑖𝑣𝑎𝑛𝑡𝑎𝑛𝑎 𝑎𝑚𝑖𝑛’𝑛𝑦 𝑣𝑎ℎ𝑜𝑎𝑘𝑎 𝑘𝑎 ℎ𝑎𝑚𝑝𝑖𝑠𝑜𝑛𝑑𝑟𝑜𝑡𝑟𝑎 𝑎𝑟𝑎-𝑡𝑠𝑎𝑖𝑛𝑎 𝑛𝑦 𝑚𝑝𝑖𝑟𝑎𝑦 𝑡𝑎𝑛𝑖𝑛𝑑𝑟𝑎𝑧𝑎𝑛𝑎 𝑎𝑚𝑖𝑛𝑦, 𝑠𝑎𝑡𝑟𝑖𝑎 𝑛𝑦 𝑓𝑖𝑎𝑛𝑎𝑟𝑎𝑛𝑎 𝑛𝑜 𝑚𝑎ℎ𝑎-𝑜𝑙𝑜𝑛𝑎.
𝑁𝑎 𝑑𝑖𝑎 𝑒𝑓𝑎 𝑚𝑝𝑎𝑚𝑝𝑖𝑎𝑛𝑎𝑡𝑟𝑎 𝑎𝑧𝑎 𝑛𝑦 𝑙𝑒ℎ𝑖𝑙𝑎ℎ𝑦 𝑑𝑖𝑎 𝑡𝑠𝑦 𝑚𝑏𝑜𝑙𝑎 𝑎𝑓𝑎-𝑝𝑜 𝑓𝑎 𝑛𝑎𝑛𝑖𝑡𝑎𝑡𝑟𝑎 𝑛𝑦 𝑓𝑎ℎ𝑎𝑖𝑧𝑎𝑛𝑦 ℎ𝑎𝑡𝑟𝑎𝑛𝑦, 𝑛𝑎𝑛𝑎𝑙𝑎 𝑓𝑎𝑛𝑎𝑑𝑖𝑛𝑎𝑛𝑎 𝑠𝑎𝑚𝑖ℎ𝑎𝑓𝑎 𝑎𝑟𝑦 𝑛𝑎𝑛𝑑𝑎𝑙𝑖𝑚-𝑝𝑖𝑎𝑛𝑎𝑟𝑎𝑛𝑎 𝑡𝑎𝑛𝑦 𝑀𝑜𝑛𝑡𝑝𝑒𝑙𝑙𝑖𝑒𝑟 (𝐹𝑟𝑎𝑛𝑡𝑠𝑎) 𝑚𝑏𝑎 ℎ𝑎𝑛𝑎𝑡𝑜𝑛𝑡𝑜𝑠𝑎 𝑡𝑠𝑎𝑟𝑎𝑡𝑠𝑎𝑟𝑎 𝑘𝑜𝑘𝑜𝑎 𝑛𝑦 𝑎𝑑𝑖𝑑𝑦 𝑚𝑎ℎ𝑎-𝑚𝑝𝑎𝑚𝑝𝑖𝑎𝑛𝑎𝑡𝑟𝑎 𝑎𝑧𝑦. 𝐸𝑛𝑦, 𝑚𝑎𝑓𝑦 𝑛𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑑𝑎𝑜 𝑣𝑎𝑑𝑦 𝑎𝑚𝑎𝑛-𝑗𝑎𝑛𝑎𝑘𝑎 𝑚𝑎𝑛𝑑𝑟𝑖𝑡𝑟𝑎 𝑛𝑦 𝑡𝑎𝑜𝑛𝑎 𝑚𝑎𝑟𝑜, 𝑛𝑒𝑓𝑎 𝑡𝑠𝑦 𝑚𝑎𝑖𝑛𝑡𝑠𝑦 𝑛𝑎𝑡𝑎𝑜 𝑎𝑚𝑏𝑜𝑛𝑦 𝑘𝑜𝑘𝑜𝑎 𝑛𝑦 𝑓𝑎𝑛𝑎𝑛𝑡𝑎𝑛𝑡𝑒𝑟𝑎ℎ𝑎𝑛𝑎 𝑛𝑦 𝑎𝑑𝑖𝑑𝑦.
𝐻𝑜𝑦 𝑛𝑦 𝑀𝑖𝑛𝑖𝑠𝑖𝑡𝑟’𝑖 𝐹𝑟𝑎𝑛𝑡𝑠𝑎 𝑎𝑚𝑝𝑖𝑡𝑎𝑛-𝑑𝑟𝑎𝑛𝑜𝑚𝑎𝑠𝑖𝑛𝑎 𝑡𝑎𝑚𝑖𝑛’𝑛𝑦 26 𝑎𝑣𝑟𝑖𝑙 1948 :
« 𝑻𝒂𝒎𝒊𝒏’𝒊𝒓𝒆𝒐 𝒎𝒑𝒊𝒂𝒏𝒂𝒕𝒓𝒂 𝒓𝒆𝒉𝒆𝒕𝒓𝒂 𝒂𝒗𝒚 𝒂𝒏𝒚 𝒂𝒎𝒑𝒊𝒕𝒂𝒏-𝒅𝒓𝒂𝒏𝒐𝒎𝒂𝒔𝒊𝒏𝒂 𝒏𝒐𝒓𝒂𝒊𝒔𝒊𝒌𝒐 𝒏𝒂𝒏𝒅𝒓𝒊𝒕𝒓𝒂 𝒊𝒕𝒚 𝒇𝒐𝒕𝒐𝒂𝒏𝒂 𝒊𝒕𝒚, 𝑨𝒏𝒅𝒓𝒊𝒂𝒎𝒂𝒕𝒐𝒂 𝑻𝒔𝒊𝒓𝒂𝒏𝒂𝒏𝒂, 𝒅𝒊𝒂 𝒉𝒊𝒂𝒏𝒂𝒐 𝒊𝒓𝒆𝒓𝒚 𝒏𝒐 𝒏𝒂𝒏𝒈𝒂𝒕𝒂𝒌𝒂 𝒛𝒂𝒗𝒂𝒕𝒓𝒂 𝒉𝒐 𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝒎𝒑𝒊𝒓𝒂𝒚 𝒕𝒂𝒏𝒊𝒏𝒅𝒓𝒂𝒛𝒂𝒏𝒂 𝒂𝒎𝒊𝒏𝒂𝒐 𝒇𝒂 𝒕𝒔𝒚 𝒎𝒃𝒂 𝒏𝒂𝒏𝒈𝒂𝒕𝒂𝒌𝒂 𝒏𝒂 𝒊𝒏𝒐𝒏𝒂 𝒏𝒂 𝒊𝒏𝒐𝒏𝒂 𝒉𝒐 𝒂𝒏’𝒏𝒚 𝒕𝒆𝒏𝒂𝒏𝒂𝒐 ».

𝟤 𝗃𝖺𝗇𝗏𝗂𝖾𝗋 𝟣𝟫𝟧𝟨 :
𝖵𝗈𝖺𝖿𝗂𝖽𝗒 𝗁𝗈 𝖽𝖾𝗉𝗂𝗈𝗍𝖾𝗇’𝗂 𝖬𝖺𝖽𝖺𝗀𝖺𝗌𝗂𝗄𝖺𝗋𝖺 𝖺𝗇𝗒 𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝖠𝗌𝗌𝖾𝗆𝖻𝗅𝖾́𝖾 𝗇𝖺𝗍𝗂𝗈𝗇𝖺𝗅𝖾 𝖿𝗋𝖺𝗇𝗍𝗌𝖺𝗒 𝖠𝗇𝖽𝗋𝗂𝖺𝗆𝖺𝗍𝗈𝖺 𝖯𝗁𝗂𝗅𝗂𝖻𝖾𝗋𝗍 𝖳𝗌𝗂𝗋𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺 𝗌𝖺𝗍𝗋𝗂𝖺 𝖾𝖿𝖺 𝖿𝖺𝗇𝗍𝖺𝗍𝗋𝗒 𝗇𝗒 𝗏𝖺𝗁𝗈𝖺𝗄𝖺 𝗌𝖺𝗁𝖺𝖽𝗒 𝖿𝖺 𝗆𝗉𝗂𝖺𝖽𝗒 𝗇𝗒 𝗌𝗈𝖺 𝗁𝗈 𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝗆𝗉𝗂𝗋𝖺𝗒 𝗍𝖺𝗇𝗂𝗇𝖽𝗋𝖺𝗓𝖺𝗇𝖺 𝖺𝗆𝗂𝗇𝗒 𝖿𝖺 𝗍𝗌𝗒 𝗆𝖻𝖺 𝗆𝗉𝗂𝖺𝖽𝗒 𝗏𝖺𝗋𝗈𝗍𝗋𝖺 𝗁𝗈 𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝗍𝖾𝗇𝖺𝗇𝗒.

𝟣 𝗆𝖺𝗂 𝟣𝟫𝟧𝟫 :
𝗏𝗈𝖺𝖿𝗂𝖽𝗒 𝗁𝗈 𝖯𝗋𝖾𝗓𝗂𝖽𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝖱𝖾𝗉𝗈𝖻𝗅𝗂𝗄𝖺 𝖬𝖺𝗅𝖺𝗀𝖺𝗌𝗒 𝗏𝗈𝖺𝗅𝗈𝗁𝖺𝗇𝗒 𝖠𝗇𝖽𝗋𝗂𝖺𝗆𝖺𝗍𝗈𝖺 𝖳𝗌𝗂𝗋𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺 𝗌𝖺𝗍𝗋𝗂𝖺 𝗇𝗂𝖻𝖺𝗋𝗂𝖻𝖺𝗋𝗒 𝗇𝗒 𝖿𝖺𝗁𝖺𝗆𝖾𝗇𝖽𝗋𝖾𝗁𝖺𝗇𝖺 𝗌𝗒 𝗇𝗒 𝗌𝖺𝗂𝗇𝖺 𝗆𝖺𝗍𝗈𝗍𝗋𝖺 𝖺𝗋𝗒 𝗇𝗒 𝖿𝗂𝗍𝗂𝖺𝗏𝖺𝗇-𝗍𝖺𝗇𝗂𝗇𝖽𝗋𝖺𝗓𝖺𝗇𝖺 𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺𝗇𝗒 𝗆𝖻𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝖿𝖺𝗁𝖺𝗄𝗂𝗇𝗀𝖺𝗇𝗒 𝗆𝗂𝗄𝖺𝗋𝗈𝗄𝖺 𝗌𝗒 𝗆𝖺𝗁𝖺𝗓𝗈 𝗂𝗓𝖺𝗒 𝗌𝗈𝖺 𝗁𝗈 𝖺𝗇’𝗂 𝖬𝖺𝖽𝖺𝗀𝖺𝗌𝗂𝗄𝖺𝗋𝖺 : 𝖺𝗇𝗂𝗌𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝗓𝖺𝗏𝖺𝗍𝗋𝖺 𝖺𝗓𝗈𝗇𝗒 𝗍𝖺𝗆𝗂𝗆-𝗉𝗂𝗌𝖺𝗄𝖺𝗂𝗓𝖺𝗇𝖺 𝗍𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗂 𝖥𝗋𝖺𝗇𝗍𝗌𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝖺𝗇𝖺𝖿𝗈𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺 𝗂𝗅𝖺𝗒 𝖽𝗂𝖽𝗒 𝗇𝗂𝗅𝖺𝗓𝖺 𝖿𝖺 𝗓𝖺𝗇𝖺-𝗍𝖺𝗇𝗒 𝗂 𝖬𝖺𝖽𝖺𝗀𝖺𝗌𝗂𝗄𝖺𝗋𝖺, 𝗄𝖺 𝖽𝗂𝖺 𝗍𝗈𝗇𝗀𝖺 𝖱𝖾𝗉𝗈𝖻𝗅𝗂𝗄𝖺 𝗇𝗒 𝗍𝖺𝗇𝗂𝗇𝖽𝗋𝖺𝗓𝖺𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺.

𝖳𝗈𝗇𝗀𝖺 𝗇𝗒 𝖺𝗇𝖽𝗋𝗈 𝗂𝗋𝖺𝗒 𝗍𝗈𝖺 𝗓𝖺𝗍𝗈 : 𝟤𝟨 𝗃𝗎𝗂𝗇 𝟣𝟫𝟨𝟢,
𝗇𝖺𝗆𝖻𝖺𝗋𝖺 𝖺𝗆𝗉𝖺𝗁𝗂𝖻𝖾𝗆𝖺𝗌𝗈 𝗍𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝖿𝗈𝗆𝖻𝖺 𝗆𝖺𝗇𝖾𝗍𝗋𝗂𝗄𝖾𝗍𝗋𝗂𝗄𝖺 𝖿𝖺 𝗆𝖺𝗁𝖺𝗅𝖾𝗈𝗍𝖾𝗇𝖺 𝗍𝖺𝗇𝗍𝖾𝗋𝖺𝗄𝖺 𝗂 𝖬𝖺𝖽𝖺𝗀𝖺𝗌𝗂𝗄𝖺𝗋𝖺. 𝖠𝗓𝗈𝗇’𝖠𝗇𝖽𝗋𝗂𝗆𝖺𝗍𝗈𝖺 𝖯𝗁𝗂𝗅𝗂𝖻𝖾𝗋𝗍 𝖳𝗌𝗂𝗋𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺 𝗁𝗈 𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝗍𝖺𝗇𝗂𝗇𝖽𝗋𝖺𝗓𝖺𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝖺𝗁𝖺𝗅𝖾𝗈𝗏𝖺𝗇𝗍𝖾𝗇𝖺, 𝖺𝗓𝗈𝗇𝗒 𝗍𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝖿𝗈𝗆𝖻𝖺 𝗆𝖾𝗇𝖽𝗋𝗂𝗄𝖺, 𝗍𝖺𝗆𝗂𝗆-𝗉𝗂𝗌𝖺𝗄𝖺𝗂𝗓𝖺𝗇𝖺 𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗂 𝖥𝗋𝖺𝗇𝗍𝗌𝖺, 𝖺𝗓𝗈𝗇𝗒 𝗍𝗌𝗒 𝗆𝗂𝗌𝗒 𝗋𝖺𝗈𝗋𝖺𝗈, 𝖺𝗓𝗈𝗇𝗒 𝗁𝗈 𝖺𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺 𝗍𝗌𝗒 𝗇𝗂𝗌𝗒 𝗋𝖺̀ 𝗅𝖺𝗍𝗌𝖺𝗄𝖺.

« 𝑺𝒐𝒔𝒊𝒂𝒍𝒊𝒔𝒕𝒂 𝒂𝒉𝒐, 𝒉𝒐𝒚 𝒏𝒚 𝑷𝒓𝒆𝒛𝒊𝒅𝒂̀ 𝑻𝒔𝒊𝒓𝒂𝒏𝒂𝒏𝒂, 𝒂𝒓𝒚 𝒕𝒔𝒚 𝒉𝒐𝒆 𝒕𝒔𝒚 𝒎𝒊𝒏𝒐 𝒂𝒏’𝑨𝒏𝒅𝒓𝒊𝒂𝒎𝒂𝒏𝒊𝒕𝒓𝒂 𝒂𝒌𝒐𝒓𝒚 𝒏𝒚 𝒔𝒐𝒔𝒊𝒂𝒍𝒊𝒔𝒕𝒂 ».

𝖤𝗇𝗒, 𝗅𝖾𝗁𝗂𝗅𝖺𝗁𝗒 𝗆𝗂𝗇𝗈 𝖺𝗇’𝖠𝗇𝖽𝗋𝗂𝖺𝗆𝖺𝗇𝗂𝗍𝗋𝖺 𝗂𝗓𝗒, 𝖺𝗋𝗒 𝗆𝖺𝗅𝖺̀𝗅𝖺-𝗍𝗌𝖺𝗂𝗇𝖺 𝗍𝗈𝗄𝗈𝖺 𝗄𝖺 𝗆𝖺𝗇𝖺𝗃𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝗂𝗇𝗈𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝗈𝗅𝗈𝗇𝖺 𝗋𝖾𝗁𝖾𝗍𝗋𝖺 𝗍𝗌𝗒 𝖺𝗇𝗄𝖺𝗇𝖺𝗏𝖺𝗄𝖺. 𝖤𝗇𝗒, 𝗁𝖺𝗍𝗋𝖺𝗇𝗒 𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝖫𝖺𝗅𝖺̀𝗆-𝗉𝖺𝗇𝗈𝗋𝖾𝗇𝖺𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺 𝗇𝗈 𝗏𝗈𝖺𝗆𝖺𝗋𝗂𝗄𝖺 𝖿𝖺 𝗆𝗂𝗇𝗈 𝖺𝗇’𝖠𝗇𝖽𝗋𝗂𝗆𝖺𝗇𝗂𝗍𝗋𝖺 𝗇𝗒 𝗏𝖺𝗁𝗈𝖺𝗄𝖺 𝗆𝖺𝗅𝖺𝗀𝖺𝗌𝗒, 𝖾𝗇𝗒, 𝗁𝖺𝗍𝗋𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝗋𝖺𝗓𝖺𝗆-𝖻𝖾𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺 𝗇𝗒 𝗆𝖺𝗁𝖺-𝗓𝖺𝗏𝖺-𝖽𝗈𝗓𝖺 𝗂𝗓𝖺𝗇𝗒 𝗁𝗈𝖾 « 𝒕𝒔𝒚 𝒎𝒂𝒕𝒂𝒉𝒐𝒕𝒓𝒂 𝒂𝒏’𝑨𝒏𝒅𝒓𝒊𝒂𝒎𝒂𝒏𝒊𝒕𝒓𝒂 », 𝖾𝗇𝗒, 𝗁𝖺𝗍𝗋𝖺𝗆𝗂𝗇’𝗇𝗒 𝗁𝗂𝗋𝖺𝗆-𝗉𝗂𝗋𝖾𝗇𝖾𝗇𝗍𝗌𝗂𝗄𝖺 𝖺𝗓𝖺 𝗇𝗈 𝗆𝗂𝗌𝗒 𝗁𝗈𝖾 : « 𝑻𝒂𝒉𝒊𝒐𝒏𝒂𝒐 𝒓𝒚 𝒁𝒂𝒏𝒂𝒉𝒂𝒓𝒚, ‘𝑻𝒚 𝑵𝒐𝒔𝒊𝒏𝒅𝒓𝒂𝒛𝒂𝒏𝒂𝒚 𝒊𝒕𝒚, 𝑯𝒊𝒂𝒅𝒂𝒏𝒂 𝒔𝒚 𝒉𝒐 𝒇𝒊𝒏𝒂𝒓𝒊𝒕𝒓𝒂 »

𝑂𝑙𝑜𝑛𝑎 𝑡𝑖𝑎 𝑓𝑖ℎ𝑎𝑣𝑎𝑛𝑎𝑛𝑎 𝑛𝑦 𝑃𝑟𝑒𝑧𝑖𝑑𝑎̀ 𝑇𝑠𝑖𝑟𝑎𝑛𝑎𝑛𝑎, 𝑡𝑖𝑎 𝑡𝑎𝑛𝑡𝑒𝑟𝑎𝑘𝑎 𝑛𝑦 𝑚𝑝𝑖𝑟𝑎𝑦 𝑡𝑎𝑛𝑖𝑛𝑑𝑟𝑎𝑧𝑎𝑛𝑎 𝑎𝑚𝑖𝑛𝑦. 𝑁𝑎𝑛𝑔𝑎𝑡𝑎ℎ𝑎𝑛𝑦 𝑛𝑦 ℎ𝑎𝑚𝑝𝑜𝑑𝑖𝑎𝑛𝑎 𝑒𝑡𝑜 𝑎𝑛-𝑡𝑎𝑛𝑖𝑛𝑑𝑟𝑎𝑧𝑎𝑛𝑎 𝑎𝑛’𝑖𝑟𝑒𝑜 𝑛𝑎𝑡𝑎𝑜 𝑠𝑒𝑠𝑖-𝑡𝑎𝑛𝑦 𝑘𝑎 𝑡𝑎𝑓𝑎𝑣𝑒𝑟𝑖𝑛𝑎 𝑠𝑜𝑎 𝑎𝑚𝑎𝑛-𝑡𝑠𝑎𝑟𝑎 𝑒𝑡𝑜 𝑀𝑎𝑑𝑎𝑔𝑎𝑠𝑖𝑘𝑎𝑟𝑎 𝐴𝑛𝑑𝑟𝑖𝑎𝑚𝑎𝑡𝑜𝑎 𝑖𝑠𝑎𝑛𝑦 𝑅𝑎𝑠𝑒𝑡𝑎 𝑠𝑦 𝑅𝑎𝑣𝑜𝑎ℎ𝑎𝑛𝑔𝑦 𝑎𝑟𝑦 𝑅𝑎𝑏𝑒𝑚𝑎𝑛𝑎𝑛𝑗𝑎𝑟𝑎.
𝑁𝑦 𝑓𝑖𝑎𝑖𝑚𝑝𝑖𝑎𝑖𝑛𝑎𝑛𝑦 𝑎𝑛𝑑𝑎𝑣𝑎𝑛’𝑎𝑛𝑑𝑟𝑜 𝑒𝑜 𝑎𝑛𝑖𝑣𝑜𝑛’𝑛𝑦 𝑧𝑎𝑛𝑎𝑘𝑎 𝑎𝑚𝑎𝑚-𝑝𝑎𝑟𝑎 𝑑𝑖𝑎 𝑚𝑖𝑡𝑜𝑟𝑦 𝑓𝑎ℎ𝑎𝑡𝑠𝑜𝑟𝑎𝑛𝑎 𝑡𝑎𝑛𝑡𝑒𝑟𝑎𝑘𝑎 𝑡𝑜𝑦 𝑛𝑦 𝑎𝑛’𝑛𝑦 𝑎𝑛𝑘𝑎𝑚𝑎𝑟𝑜𝑎𝑛’𝑛𝑦 𝑟𝑎𝑖𝑚-𝑝𝑖𝑎𝑛𝑎𝑘𝑎𝑣𝑖𝑎𝑛𝑎 𝑚𝑎𝑙𝑎𝑔𝑎𝑠𝑦.

𝖱ᴀɪᴍ-ᴘɪᴀɴᴀᴋᴀᴠɪᴀɴᴀ ᴛ𝗌ᴀʀᴀ 𝖠ɴᴅʀɪᴀᴍᴀᴛᴏᴀ 𝖳𝗌ɪʀᴀɴᴀɴᴀ,
𝖱ᴀɪɴ’ɴʏ 𝖥ᴀʜᴀʟᴇᴏᴠᴀɴ-ᴛᴇɴᴀ.

𝗔𝗖𝗖𝗘𝗦𝗦𝗜𝗢𝗡 𝗔̀ 𝗟𝗔 𝗖𝗜𝗧𝗢𝗬𝗘𝗡𝗡𝗘𝗧𝗘́ 𝗙𝗥𝗔𝗡𝗖̧𝗔𝗜𝗦𝗘 𝗗𝗘𝗦 𝗜𝗡𝗗𝗜𝗚𝗘̀𝗡𝗘𝗦 𝗗𝗘 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗖𝗔𝗥 𝗘𝗧  𝗗𝗘́𝗣𝗘𝗡𝗗𝗔𝗡𝗖𝗘𝗦Source: 𝑉𝑜𝑙𝑜𝑛𝑡𝑒́ n°284, 4 mai 1938,...
07/04/2026

𝗔𝗖𝗖𝗘𝗦𝗦𝗜𝗢𝗡 𝗔̀ 𝗟𝗔 𝗖𝗜𝗧𝗢𝗬𝗘𝗡𝗡𝗘𝗧𝗘́ 𝗙𝗥𝗔𝗡𝗖̧𝗔𝗜𝗦𝗘 𝗗𝗘𝗦 𝗜𝗡𝗗𝗜𝗚𝗘̀𝗡𝗘𝗦 𝗗𝗘 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗖𝗔𝗥 𝗘𝗧 𝗗𝗘́𝗣𝗘𝗡𝗗𝗔𝗡𝗖𝗘𝗦

Source: 𝑉𝑜𝑙𝑜𝑛𝑡𝑒́ n°284, 4 mai 1938, pp 2 et 4.
Référence: 𝐽𝑜𝑢𝑟𝑛𝑎𝑙 𝑜𝑓𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑙 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝑓𝑟𝑎𝑛𝑐̧𝑎𝑖𝑠𝑒 n°88, 12 avril 1938, pp.4355-4356.

En date du 𝟕 𝐚𝐯𝐫𝐢𝐥 𝟏𝟗𝟑𝟖, le présent décret détermine les conditions dans lesquelles les indigènes de Madagascar et dépendances, sujets français, peuvent obtenir ou obtiennent de plein droit, sur leur demande, la qualité de citoyen français.

𝟬𝟮 𝗔𝗣𝗥𝗜𝗟𝗬 𝟭𝟵𝟲𝟬:𝗙𝗜𝗙𝗔𝗡𝗘𝗞𝗘𝗠-𝗣𝗔𝗛𝗔𝗟𝗘𝗢𝗩𝗔𝗡𝗧𝗘𝗡𝗔𝗡'𝗜 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗜𝗞𝗔𝗥𝗔𝘓𝑂𝘏𝐴𝘙𝐴𝘕𝑂 : « 𝘐𝑟𝘦𝑜 𝑓𝘪𝑓𝘢𝑛𝘦𝑘𝘦𝑚-𝑝𝘢ℎ𝘢𝑙𝘦𝑜𝘷𝑎𝘯𝑡𝘦𝑛𝘢𝑛'𝑖 𝑀𝘢𝑑𝘢𝑔𝘢𝑠𝘪𝑘𝘢𝑟𝘢 » 𝘔𝑎𝘳𝑒...
02/04/2026

𝟬𝟮 𝗔𝗣𝗥𝗜𝗟𝗬 𝟭𝟵𝟲𝟬:
𝗙𝗜𝗙𝗔𝗡𝗘𝗞𝗘𝗠-𝗣𝗔𝗛𝗔𝗟𝗘𝗢𝗩𝗔𝗡𝗧𝗘𝗡𝗔𝗡'𝗜 𝗠𝗔𝗗𝗔𝗚𝗔𝗦𝗜𝗞𝗔𝗥𝗔

𝘓𝑂𝘏𝐴𝘙𝐴𝘕𝑂 : « 𝘐𝑟𝘦𝑜 𝑓𝘪𝑓𝘢𝑛𝘦𝑘𝘦𝑚-𝑝𝘢ℎ𝘢𝑙𝘦𝑜𝘷𝑎𝘯𝑡𝘦𝑛𝘢𝑛'𝑖 𝑀𝘢𝑑𝘢𝑔𝘢𝑠𝘪𝑘𝘢𝑟𝘢 » 𝘔𝑎𝘳𝑒𝘴𝑎𝘬𝑎 𝑛°1872, 15 𝘢𝑝𝘳𝑖𝘭𝑦 1960, 𝑝.02

𝖠𝗋𝖺𝗄𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝗂𝖿𝖺𝗇𝖺𝗋𝖺𝗁𝖺𝗇𝖺 𝗇𝗂𝖿𝖺𝗇𝖺𝗈𝗏𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝖦𝗈𝗏𝖾𝗋𝗇𝖾𝗆𝖺𝗇𝗍𝖺𝗇’𝗇𝗒 𝖱𝖾𝗉𝗈𝖻𝗅𝗂𝗄𝖺 𝖥𝗋𝖺𝗇𝗍𝗌𝖺𝗒 𝗌𝗒 𝗇𝗒 𝖦𝗈𝗏𝖾𝗋𝗇𝖾𝗆𝖺𝗇𝗍𝖺𝗇'𝗇𝗒 𝖱𝖾𝗉𝗈𝖻𝗅𝗂𝗄𝖺 𝖬𝖺𝗅𝖺𝗀𝖺𝗌𝗒, 𝗇𝗒 𝖱𝖾𝗉𝗈𝖻𝗅𝗂𝗄𝖺 𝖥𝗋𝖺𝗇𝗍𝗌𝖺𝗒 𝖽𝗂𝖺 𝗆𝖺𝗇𝖺𝗂𝗄𝗒 𝖿𝖺 𝖿𝗂𝗋𝖾𝗇𝖾𝗇𝖺 𝗆𝖺𝗁𝖺𝗅𝖾𝗈 𝗍𝖾𝗇𝖺 𝗌𝗒 𝗆𝖺𝗇𝖺𝗇𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝗂𝖺𝗇𝖽𝗋𝗂𝖺𝗇𝖺𝗇𝗒 𝗆𝖺𝗇𝗈𝗄𝖺𝗇𝖺 𝗂 𝖬𝖺𝖽𝖺𝗀𝖺𝗌𝗂𝗄𝖺𝗋𝖺.
𝖭𝗒 𝖬𝖺𝗅𝖺𝗀𝖺𝗌𝗒 𝗂𝗇𝖽𝗋𝖺𝗒 𝗁𝗈 𝖿𝖺𝗇𝖺𝗆𝗉𝗂𝗇'𝗂𝗓𝖺𝗇𝗒 𝖽𝗂𝖺 𝗆𝗂𝗌𝖺𝖿𝗂𝖽𝗒 𝗆𝖺𝗅𝖺𝗅𝖺𝗄𝖺 𝗇𝗒 𝖿𝗂𝖽𝗂𝗋𝖺𝗇𝖺 𝖺𝗈 𝖺𝗆𝗂𝗇'𝗇𝗒 𝖥𝗂𝗄𝖺𝗆𝖻𝖺𝗇𝖺𝗆𝖻𝖾.

𝑆𝑜𝑢𝑟𝑐𝑒 : 𝐽𝑜𝑢𝑟𝑛𝑎𝑙 𝑂𝑓𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑙 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝑀𝑎𝑙𝑔𝑎𝑐ℎ𝑒 𝑛°107, 09 𝑗𝑢𝑖𝑙𝑙𝑒𝑡 1960, 𝑝𝑝.1154-1158.

« 𝐴𝑐𝑐𝑜𝑟𝑑𝑠 𝑓𝑟𝑎𝑛𝑐𝑜-𝑚𝑎𝑙𝑔𝑎𝑐ℎ𝑒𝑠 𝑝𝑎𝑟𝑎𝑝ℎ𝑒́𝑠 𝑙𝑒 02 𝑎𝑣𝑟𝑖𝑙 𝑎̀ 𝑀𝑎𝑡𝑖𝑔𝑛𝑜𝑛 𝑒𝑡 𝑠𝑖𝑔𝑛𝑒́𝑠 𝑙𝑒 27 𝑗𝑢𝑖𝑛 1960 𝑒𝑛𝑡𝑟𝑒 𝑙𝑒 𝐺𝑜𝑢𝑣𝑒𝑟𝑛𝑒𝑚𝑒𝑛𝑡 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝐹𝑟𝑎𝑛𝑐̧𝑎𝑖𝑠𝑒 𝑒𝑡 𝑙𝑒 𝐺𝑜𝑢𝑣𝑒𝑟𝑛𝑒𝑚𝑒𝑛𝑡 𝑑𝑒 𝑙𝑎 𝑅𝑒́𝑝𝑢𝑏𝑙𝑖𝑞𝑢𝑒 𝑀𝑎𝑙𝑔𝑎𝑐ℎ𝑒 ».

📚 1947 dans nos collections documentairesÀ l’occasion du 29 mars, nous mettons en lumière une partie de notre fonds cons...
28/03/2026

📚 1947 dans nos collections documentaires
À l’occasion du 29 mars, nous mettons en lumière une partie de notre fonds consacrée à l’insurrection de 1947, événement majeur de l’histoire de Madagascar.
Cette bibliographie rassemble :
🗂️des archives administratives et judiciaires (série D) ;
📖des ouvrages historiques, témoignages et études locales ;
📰une sélection de presse en malgache et en français (1946-1956).
Ces documents, issus de nos collections, offrent des regards multiples sur cet événement fondateur : regards administratifs, politiques, judiciaires et mémoriels.

Connaissiez-vous ces sources ? Quels ouvrages vous semblent essentiels sur ce sujet ? Partagez vos suggestions 👇

BIBLIOGRAPHIE SUR L’INSURRECTION DE 1947 À MADAGASCAR

I. ARCHIVES: INVENTAIRE N' 13 ( AFFAIRES POLITIQUES MDRM)

Série D - Dossiers et Affaires Thématiques

· D 868 : Chemise Persécution de Presse. Citations d'articles de Fandrosoam-baovao (« L’heure est grave », « Ny Grevy tao Mojanga », « Vaovaoni Diégo-Suarez », « Mananjary ») et de Ny Fireneko (« Teny ho anny Malagasy Mpiray Tanindrazana »).

· D 870 : « Télégramme N° 407 expliquant les caractères du crime flagrant » et « Ordonnance de soit communiqué ».

· D 871 : « Quelques exemples du travail du M.D.R.M., Echos de Sahasinaka ». ·Chemise 1945-1946 PANAMA.

· D 875 : Renseignements divers sur les mouvements de 1947. Inclut : « Serment Religieux (en tenant une bible) », « Manière de prêter serment, à utiliser par tous les membres du Sud de Madagascar ».

· D 876 : « Enquête et perquisition du nommé TATA Max ».

· D 881 : « Télégramme Lettre Officiel : Noms de membres des bureaux MDRM qui sont restés en fonction dans les districts en rébellion après la dissolution ».

· D 883 : Chemise Ambilobe Diégo-Suarez.

· D 885 : Chemise Majunga. « Correspondance générale 1947-1948 : Liste des personnes arrêtées dans l’affaire Atteinte à la Sûreté de l’État ».

· D 887 (3) : Chemise Antalaha.

II. OUVRAGES

Ouvrages généraux

1. ARZALIER, Francis ; SURET-CANALE, Jean. Madagascar 1947 : la tragédie oubliée. (Cote D2 248).

2. KOERNER, Francis. Madagascar : colonisation française et nationalisme malgache, 20e siècle. (Cote D2 239).

3. MANNONI, Octave. Le racisme revisité – Madagascar, 1947.

4. RABEMANANJARA, Raymond William. Madagascar : l’affaire de Mars 1947. (Cote D2 240).

5. RAHARIMANANA. Madagascar 1947. (Cote D2 243).

6. RANDRIAMARO, Jean-Roland. PADESM et luttes politiques à Madagascar. (Cote D2 231).

7. TRONCHON, Jacques. L’Insurrection malgache de 1947. (Cotes D2 215 et D2 230).

Acteurs, procès et répression

1. Fitsarana MDRM natomboka tamin’ny Alatsinainy 27 octobre 1947 ka hatramin’ny 31 octobre 1947. (Cote D2 195).

2. Procès des parlementaires malgaches. (Cote D2 62).

3. Procès Dit Des Parlementaires Malgaches. (Cote D2 206).

4. RAKOTOMANGA-RAMASONDRANO (Pasteur). Révision na fangatahana famerenana ilay fitsarana lehibe momba ny raharahan’ny 29 marsa 1947. (Cote D2 219).

5. RANAIVO, Paul. Tolom-pahafahana ho an’ny fahaleovantenan’i Madagasikara. (Cotes D2 218 et D2 228).

Mémoires, témoignages et études locales

1. DAMA, Robert. Ny Ady tao Anosibe Anala 1947. (Cote D2 193).

2. RAHARIMANANA . Portraits d’insurgés : Madagascar 1947.
(Cote D2 242). RAHARIMANANA. Madagascar 1947.
(Cote D2 243).

3. RAKOTONDRABARY, Dollfus. « RAMIDIKA » na ilay jeneraly MDRM. (Cote D2 234).

4. RANDRIA, Max. Ireo fitsarana tao Andafiavaratra, 1947.

5. RABEHARINORO, Andosoa F. Faha 70 taonan’ny tabataba 1947 teto Madagasikara. (Cote D2 246).

6. RATSIMAZAFY. Lanja sy Hasin’ny Fireneko. (Cote D2 247).

7. ZANABOLA, Rialina. La Décolonisation à Marolambo : Le Taona Nilifana ou L’Insurrection de 1947-1948 à Travers Les Sources Orales. (Cote D2 233).

Publications commémoratives et documents postérieurs

1. Fahatsiarovana ny 29 mars 1947 na ilay fitsapana farany an’i Madagasikara mba ho mendrika ny fahaleovantena. (Cote D2 205).

2. Insurrection (L’) de 1947 et La Décolonisation à Madagascar, Tome I. (Cote D2 237).

3. Marina (Ny) momba ny M.D.R.M. (Cote D2 194).

4. RAKOTOMALALA, Joëlson. Zava-miafin’ny 29 marsa 1947, Boky III. (Cote D2 227).

5. Tamberin’ny « 47 », 40 Taona aty Aoriana. (Cotes D2 131 et D2 229).

Contexte politique et social immédiat

1. Bainga (Ny) no vavolombelon’ny mpiasa. (Cote D2 196).

2. Recueil complémentaire des textes relatifs aux élections législatives du 2 janvier 1956. (Cote D2 45).

3. STIBBE, Pierre. Justice pour les malgaches. (Cote D2 139).

III. PRESSE

1. Presse en langue malgache

• Isanandro (nombreux articles de 1947-1948) :
· « Fitsarana ny MDRM » (sept. 1947).
· Série sur les procès (juillet-octobre 1948) : « Ny raharahan'i Sahasinaka », « Ny raharahan'i Manajary », « Voaheloka ho faty Rakotomanga », « Maty i Radaoroson », « M.D.R.M.?-JINA?-PANAMA? Ny fitsarana any Andafiavaratra », « Heloka politika na heloka tsotra no hitsarana ny députés », « Didim-pitsarana »,
« Anaran'ireo voampanga 44 lahy ».

• Ny Gazetinny Maraina (1947-1949)
« Tabataba tany Moramanga », « Noravan'ny fanjakana ny M.D.R.M»,
« Voasambotra RASETA », « Fitsarana ireo Manamboninahitra », « Didim-pitsarana tamin'ny 31 Octobre 1947 », « Fitsarana ny raharahan'i Moramanga », « Fankalazana ny faha zato taonan'ny namonoana ireo Martiora Malagasy 1849 ».
· Articles sur le grand procès de 1948 : « Fanombohana ny fitsarana... tao Andafiavaratra », « Fitsarana miezinezina tsy mbola nisy toa azy teto Madagascar ».

• Ny Gazetintsika
« Tabataba eto Madagasikara » (avril 1947), « Izay nitranga tany Moramanga », « Miaramila Sénégaly sy fiadanana ho tonga ».
· Articles de 1954 : « Ny député Ranaivo-Jonah sy ny fitifirana ireo voaheloka ho faty », « Amnistie hoy député Ranaivo-Jonah ».

• Fireneko / Ny Fireneko
· « Tabataba » (avril 1947), « Teny ho an'ny Malagasy Mpiray Tanindrazana » (juillet 1946).

• Voromahery
· « Les chefs d’œuvres du MDRM, Echos de Sihanaka » (mai 1947).
• Fanilo
· « Raharahan'i Moramanga ».

• Ny Kintan’ny Maraina
· « 1895 – 1945 » et « Tsindrihazolena ao Antalaha ».

• Tanindrazana
· « Telopolo taona lasa izay » (déc. 1945).

2. Presse en langue française et officielle

• Informations de Madagascar (mars-avril 1947)
· « La vie à Madagascar », « Les événements de Madagascar », « Vente des armes et munitions de guerre ».

• L’Aurore (1947)
Série « L’île rouge 1947 » incluant « Liste des victimes des bandits », « Envoi de Détachement de parachutistes », « Le M.D.R.M le groupement de jeunesse Idéaliste Malgache », « Opérations menée par un détachement de la Légion Étrangère ».

• Le Journal de Madagascar
« Evènements de Madagascar communiqué du 11 au 18 Mars 1948».

• Informations de Presse
« Informations Locales : Foire de Sabotsy Namehana » (juin 1946).

• Journal Officiel de Madagascar et Dépendance
« Arrêté promulguant les décrets du 10 mai 1947 qui portent dissolution du MDRM », n°3229, 17 mai 1947.

Address

23 Lalana Karija, Tsaralalàna
Antananarivo
101

Opening Hours

Monday 08:00 - 16:00
Tuesday 08:00 - 16:00
Wednesday 08:00 - 16:00
Thursday 08:00 - 16:00
Friday 08:00 - 16:00

Telephone

+261340876065

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Direction des Archives Nationales - Madagascar posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Contact The Organization

Send a message to Direction des Archives Nationales - Madagascar:

Share