Město Brno poslední dva roky zvažuje prodej polikliniky na Žerotínově náměstí v Brně, známé pod názvem “Bílý dům”. Přestože se jedná o jeden z nejvýraznějších příkladů pozdního modernismu v Brně, není stále prohlášen za kulturní památku a jakákoliv změna vlastníka představuje riziko necitlivých přestaveb nebo dokonce demolice stavby.
Bílý dům byl postaven mezi lety 1974–1976 jako sídlo městského výboru Komunistické strany Československa a jako Dům politické výchovy byl využíván pro Večerní školu Marxismu Leninismu. Na vytvoření návrhu byl osloven architekt Miroslav Spurný. Přestože sám nikdy nevstoupil do Komunistické strany, navrhl její brněnské městské sídlo, které svou formou jednoznačně navazuje na práce Le Corbusiera (Pavillon Suisse, Cité Internationale Universitaire, Paris, France, 1929-33) nebo Oscara Niemeyera (Hospital Sul América, Rio de Janeiro, Brasil, 1952). Moderní železobetonový montovaný skelet dovolil využití zavěšené fasády, která je tvořena okny s antireflexním pokovením v lehkých hliníkových rámech. Stavba jemně odráží okolí i díky bílému mozaikovému obložení a nijak nenabourává pohledovou osu na "Červený kostel" z ulice Husovy. Přestože se jedná o osmipodlažní stavbu, nechová se ke svému okolí příliš monumentálně. Naopak si díky své prostorové dispozici zachovává lidské měřítko. Z centrální stavby vystupují kubusy oddělených schodištních věží a organická hmota Sálu Břetislava Bakaly. Výčet prvků odkazujících na funkcionalistickou architekturu dotváří střešní pobytová terasa, dnes využívána zejména laboratorní školou Labyrinth.
Paměť místa
Po postupném bourání brněnského hradebního opevnění v 19. století, se na místě původní hradeb začal tvořit městský okruh podle vídeňského vzoru, kde měly vyrůst hodnotné veřejné stavby (Červený kostel, Besední dům, apod.). Bílý dům se tedy nachází na velmi lukrativní parcele brněnského městského okruhu. Na tomto místě původně stála tančírna a restaurace U Marovských, která byla roku 1883 odkoupena Družstvem českého divadla národního v Brně. V následujících letech se zde odehrávala jediná česká divadelní představení v tehdy převážně německém městě. Družstvo nadále usilovalo o důstojnější stavbu pro české národní divadlo a ještě před událostmi 2. světové války vyhlásilo dvě dvoukolové ideové soutěže na stavbu Národního divadla na Žerotínově náměstí (1910 a 1913, 1936 a 1937). Veškeré snahy bohužel přerušily válečné události a při osvobozování Brna byla bombami poničena i provizorní budova divadla na Veveří. Nové budovy se české divadlo dočkalo až po válce výstavbou dnešního Janáčkova divadla na Kolišti, přestože se uvažovalo i o využití parcely na Žerotínově náměstí. Původní účel místa do dnešní doby připomíná pamětní tabule situovaná do ulice Veveří a socha Mima od Jiřího Marka, která nahradila sochu Klementa Gottwalda (dnes uložená v depozitáři MuMB).
Cesta z totality
Po Sametové revoluci se Bílý dům stal sídlem zdravotnického střediska a zdravotnické školy. V současné době jej využívá i oblíbená kavárna Atlas nebo laboratorní škola Labyrinth. Sál Břetislava Bakaly, spravovaný Turistickým a informačním centrem města Brna, byl v minulosti využíván pro festivaly, projekce, přednášky. Ordinace se do roku 2027 přestěhují do nově opravené polikliniky na Zahradníkově ulici a velká část interiérů zůstane nevyužívaná. V minulosti město neúspěšně jednalo o směně s vedením Masarykovy univerzity, která chtěla Bílý dům využít pro Ústav výpočetní techniky.
Přestože byl podán návrh na zpamátnění budovy, Ministerstvo kultury ČR zatím v této věci nezahájilo řízení. Paradoxem zůstává, že město, které se v současné době snaží Bílý dům prodat bez podmínky zachování, udělilo v roce 2012 panu architektu Miroslavu Spurnému Cenu města Brna v oblasti Architektura a urbanismus a mezi lety 2010-2012 se spolu s Vídní stalo součástí projektu ochrany poválečné architektury tvorbou hodnotící metodiky architektury z let 1945 – 1979. Stavba je navíc součástí veřejné databáze hodnotných poválečných staveb, kterou vypracovalo Metodické centrum moderní architektury v Brně Národního památkového ústavu. Dle vyjádření pracovníků Metodického centra je Bílý dům hodnocen jako “jedna z nejvýznamnějších staveb Brna a Jihomoravského kraje” a nachází se i v užším výběru staveb, kde bude zváženo podání návrhu na prohlášení za kulturní památku.
...
Bílý dům je jedinečným příkladem architektury 70. let, která je zachována v dobrém autentickém stavu. Může se stát ukázkou, jak se dokáže vyspělá demokratická společnost vyrovnat s politickou minulostí a jak je možné nakládat s architektonickým dědictvím, které zde zanechala předchozí generace. Vedle nesporných architektonických kvalit mezinárodního významu, je z lokálního pohledu Bílý dům i stěžejním tzv. městotvorným prvkem tvořícím Žerotínovo náměstí a jeho veřejný pobytový prostor. V případě, že by měl být Bílý dům odstraněn, hrozí zánik veřejného prostoru a jeho nahrazení blokovou zástavbou.
Otázkou navíc zůstává – pokud nebudeme schopni zachránit stavbu Bílého domů – zda-li je pravděpodobné že na jeho místě bude stát nová architektura která se svojí kvalitou a účelem vyrovná nejen architektonické a historické hodnotě Bílého domu samotného ale i stavbám na brněnské okružní třídě?
Více o stavbě: https://www.bam.brno.cz/objekt/d112-administrativni-budova-mestskeho-vyboru-ksc-v-brne-tzv-bily-dum-dnes-centrum-detskych-odbornych-sluzeb-brno-a-sal-bretislava-bakaly, https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-vybor-ksc-v-brne-a-dum-politicke-vychovy-18462430
Reakce v médiích: https://denikreferendum.cz/clanek/31200-bily-dum-brnenske-dominante-hrozi-scenar-transgas, https://denikn.cz/371576/boj-o-bily-dum-se-vede-i-v-brne-je-byvale-sidlo-vyboru-ksc-brnenskym-transgasem/, https://artalk.cz/2020/06/01/kauza-bily-dum-prodavame-vlastni-historii/
https://www.archiweb.cz/en/n/home/brno-muze-jednat-s-univerzitou-o-smene-bileho-domu-za-pozemky, https://www.archiweb.cz/en/n/home/brno-zvazuje-drazbu-bileho-domu-eviduje-nekolik-zajemcu
Více o projektu ochrany poválečné architektury a metodice hodnocení: https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/mezinarodni-projekty/projekt-vypracovani-hodnotici-metodiky-architektury-z-let-1945-1979/
Vyjádření Metodického centra moderní architektury v Brně: https://www.ma6070.cz/cs/zpravy/60743-vyjadreni-k-clanku-v-deniku-n-boj-o-bily-dum-se-vede-i-v-brne?fbclid=IwAR3qdpoL7sbnGURAIhyJPIlIRShloBkrnyqaUf6QYiygTISr7auF_5GtaUc