Moravský zemský archiv v Brně

06/08/2026

📌 OMEZENÍ PROVOZU KNIHOVNY MZA

Vážení badatelé,
v týdnu od 10. 8. 2026 do 14. 8. 2026
bude naše knihovna na centrále MZA
uzavřena.
Děkujeme za pochopení.

03/08/2026

📸 MATRIKY – opraveno ✅
Milí badatelé,
spolu s červencovými přírůstky jsme na Acta publica zveřejnili také několik oprav.
Pokud při studiu matrik narazíte na jakoukoli nesrovnalost, dejte nám vědět prostřednictvím formuláře na Acta publica: https://www.mza.cz/actapublica/main/contact-form nebo nám napište zprávu či komentář tady na Facebooku.
Děkujeme, že nám pomáháte!

1834 Římsko-katolický farní úřad Syrovice, matrika narozených 1820–1868, celá nově přesnímkovaná
5662 Římsko-katolický farní úřad Mistřín, matrika zemřelých 1812–1867, doplněny str. 142–143 pro Mistřín a 158–159 pro Svatobořice
6474 Římsko-katolický farní úřad Jihlava-sv. Jakub, matrika oddaných 1708–1764, smazán duplicitní snímek 5 (str. 6–7)
6609 Římsko-katolický farní úřad Kamenice u Jihlavy, matrika narozených 1871–1887, doplněny str. 16–17 pro Kamenici, doplněno větší množství volně vložených lístků
9735 Římsko-katolický farní úřad Smržice u Prostějova, matrika NOZ 1771–1784, změněno pořadí snímků 22–23, smazány snímky 7 (str. 4–5) a 56 (str. 16–17)
11305 Římsko-katolický farní úřad Bojkovice, matrika narozených 1844–1871, doplněny str. 120 a 349
11590 Římsko-katolický farní úřad Jalubí, matrika narozených 1893–1909, smazán snímek 109 (str. 46), doplněna str. 189 a 10 vložených lístků
11684 Římsko-katolický farní úřad Kunovice, matrika zemřelých 1710–1763, změněno pořadí snímků 137–138
11761 Římsko-katolický farní úřad Nivnice, matrika zemřelých 1909–1949, změněno pořadí snímků 26–27, 220–221; str. 417–418 vloženy na správné místo (chybně na snímku 215)
12124 Římsko-katolický farní úřad Staré Město, matrika narozených 1796–1834, doplněny str. 105-106
12312 Římsko-katolický farní úřad Velehrad, matrika oddaných 1908–1929, doplněna str. 244, do indexu doplněno „E“, smazány poslední dva snímky v indexu
12684 Římsko-katolický farní úřad Královopolské Vážany, index oddaných 1881–1949, celá nově přesnímkovaná
12821 Římsko-katolický farní úřad Luleč, matrika zemřelých 1912–1949, doplněny str. 81–82 pro Luleč
14931 Římsko-katolický farní úřad Znojmo-Louka, matrika zemřelých 1784–1835, doplněny str. 34–35 pro Suchohrdly, doplněn vložený list mezi str. 18–19 (Suchohrdly)
16003a Římsko-katolický farní úřad Olešná, matrika zemřelých 1824–1887, doplněny str. 54–55 pro Zubří, doplněny vložené lístky u str. 63 (Křídla) a na konci knihy
16557 Římsko-katolický farní úřad Zvole, matrika NOZ 1819 (1820) – 1873, doplněny str. 42-43 v oddílu narozených, nahrazena chybně nahraná dvojstrana 16–17, str. 24–25 nahrány na správné místo (chybně na snímku 52)
K následujícím matrikám byly přidány snímky originálních desek: 5662, 6609, 9735, 11074a, 11305, 11590, 11684, 12124, 12312, 14931, 16003, 16557

31/07/2026

📸 MATRIKY
Milí badatelé,
pokud se během letních dnů ☀️ raději schováváte před vysokými teplotami do příjemného chládku domova, můžete tento čas využít k bádání. Na Acta publica jsme pro vás připravili novou červencovou várku naskenovaných matrik a rejstříků.
Nově zveřejněné matriky a rejstříky najdete zde:
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/hledani
Níže je jejich seznam 👇

250 Římsko-katolický farní úřad Černovice, matrika oddaných 1934–1949
252 Římsko-katolický farní úřad Černovice, matrika zemřelých 1934–1949
275 Římsko-katolický farní úřad Dlouhá Lhota, matrika oddaných 1894–1946
547 Římsko-katolický farní úřad Lipovec, index oddaných 1827–1934
639 Římsko-katolický farní úřad Lysice, matrika oddaných 1922–1949
682 Římsko-katolický farní úřad Olešnice, index zemřelých 1881–1949
1048 Římsko-katolický farní úřad Blučina, index narozených 1869–1914
1163 Římsko-katolický farní úřad Dolní Kounice, index narozených 1886–1923
1530 Římsko-katolický farní úřad Oslavany, index zemřelých 1947–1949
2008 Římsko-katolický farní úřad Tvarožná, index zemřelých 1855–1949
2618 Římsko-katolický farní úřad Drnholec, index oddaných 1652–1949
2697 Římsko-katolický farní úřad Ivaň, index zemřelých 1929–1949
3340 Římsko-katolický farní úřad Rakvice, index oddaných 1784–1949
3342 Římsko-katolický farní úřad Rakvice, index zemřelých 1909–1949
4560 Římsko-katolický farní úřad Pozlovice, matrika oddaných 1946–1949
4566 Římsko-katolický farní úřad Pozlovice, matrika zemřelých 1910–1949
4632 Římsko-katolický farní úřad Slavičín, matrika zemřelých pro Divnici 1878–1949
4633 Římsko-katolický farní úřad Slavičín, matrika zemřelých pro Hrádek na Vlárské Dráze 1878–1949
4985 Římsko-katolický farní úřad Všemina, matrika zemřelých pro Dešnou 1941–1949
6739 Římsko-katolický farní úřad Panské Dubenky, index zemřelých 1789–1949
6856 Římsko-katolický farní úřad Rančířov, index zemřelých 1855–1949
7385 Římsko-katolický farní úřad Bílavsko, matrika oddaných pro Hlinsko pod Hostýnem 1901–1949
7387 Římsko-katolický farní úřad Bílavsko, matrika oddaných pro Chomýž 1901–1949
7389 Římsko-katolický farní úřad Bílavsko, matrika oddaných pro Slavkov pod Hostýnem 1901–1949
8164 Římsko-katolický farní úřad Ludslavice, matrika oddaných 1914–1949
8461 Římsko-katolický farní úřad Třebětice, matrika oddaných 1869–1949
8473 Římsko-katolický farní úřad Vítonice, matrika oddaných 1900–1949
8672 Okresní národní výbor Holešov, index zemřelých 1924–1949
9218 Římsko-katolický farní úřad Krumsín, matrika oddaných pro Soběsuky 1926–1949
9951 Farní úřad československé církve Pěnčín, matrika narozených, oddaných a zemřelých 1922–1925
10715 Římsko-katolický farní úřad Myslibořice, index zemřelých 1784–1949
10752 Římsko-katolický farní úřad Okříšky, index oddaných a zemřelých 1913–1949
11220 Římsko-katolický farní úřad Babice, matrika oddaných 1945–1949
11840 Římsko-katolický farní úřad Pitín, matrika oddaných pro Šanov 1933–1949
11849 Římsko-katolický farní úřad Pitín, matrika zemřelých pro Šanov 1913–1949
11919 Římsko-katolický farní úřad Prakšice, matrika narozených 1907–1925
12123a Římsko-katolický farní úřad Uherské Hradiště-Sady, index oddaných 1914–1949
12260 Římsko-katolický farní úřad Uherský Ostroh, index oddaných 1880–1949
13375 Okresní národní výbor Vyškov, index oddaných 1926–1949
13412 Římsko-katolický farní úřad Bítov, index oddaných 1801–1949
14352 Římsko-katolický farní úřad Olbramovice, index oddaných 1784–1949
18060 Starokatolická církev Břidličná, index oddaných 1904–1949

30/07/2026

📅 KALENDÁRIUM #8
VYMŘENÍ RODU PERNŠTEJNŮ

Další díl kalendária věnujeme pánům z Pernštejna, neboť 26. 7. 2026 uplynulo 395 let od vymření rodu po meči a 6. 2. 2026 380 let od vymření rodu po přeslici. Stalo se tak v době, kdy podobný osud stihl řadu významných starých rodů – vedle Pernštejnů třeba Rožmberky, pány z Hradce, z Boskovic, z Cimburka, nebo Smiřické ze Smiřic.

Největší rozmach původem moravského rodu, který později vlastnil též mnohá panství v Čechách, spadá do II. poloviny 15. století a do století 16., kdy mnozí jeho členové patřili k předním osobnostem Zemí Koruny české. V 16. stol. náleželi vedle Rožmberků a Trčků z Lípy k nejbohatším rodům u nás.

Počátky Pernštejnů spadají do I. poloviny 13. století. Za prapředka je považován Štěpán I. z Medlova (†1228-1235) poprvé doložený r. 1208, purkrabí na hradě Veveří a později Děvičky. Pověst ovšem považuje za zakladatele rodu uhlíře Věňavu, který přemohl zubra, jemuž poté protáhl nozdrami houžev a přivedl jej až před brněnského knížete. Ten ohromen uhlířovou statečností věnoval mu svobodu, území široko daleko kolem jeho milíře a udělil mu erb se znamením zubří hlavy s houžví v nozdrách. Ve III. čtvrtině 13. století byly položeny základy hradu Pernštejna, který se stal nejen důležitým sídlem, ale i symbolem rodové síly a historie. Poprvé je zmiňován r. 1285. Pernštejnům patřil až do r. 1596.

V průběhu 13. a 14. století byl význam rodu spíše lokální. Vzestup přichází v době Viléma I. z Pernštejna (1360?-1427), který čestnými i nečestnými cestami zmnožil majetek a vykonával důležité úřady v markrabství. K dalším významným členům rodu patřil vynikající a pokrokový hospodář, prozíravý politik a diplomat Vilém II. z Pernštejna (1435?-1521), zastávající také několik důležitých zemských úřadů. O Vojtěchovi z Pernštejna (1490-1534) bylo uvažováno jako o možném kandidátovi na českých trůn. Vratislav II. z Pernštejna (1530-1582) se etabloval ve službách Maxmiliána II., stal se nejvyšším kancléřem Království českého a r. 1556 obdržel jako první český šlechtic řád Zlatého rouna. K výrazným osobnostem patřila i Polyxena z Pernštejna (1566-1642), manželka Viléma z Rožmberka a poté Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Prostřednictvím tohoto sňatku se Lobkovicové stali univerzálními dědici Pernštejnů. Závěrečné údobí pernštejnské historie však již bylo poznamenáno stagnací a hospodářským úpadkem.

Poslední mužský člen rodu Vratislav Eusebius (1594-1631) budoval vojenskou kariéru mj. ve službách Albrechta z Valdštejna. Dne 26. 7. 1631 byl zraněn v celkem bezvýznamné potyčce se švédskými vojáky u Tangermünde a ještě téhož dne zemřel. Poslední členkou rodu v linii ženské byla jeho sestra Frebonie z Pernštejna (1596-1646), zakladatelka piaristické koleje v Litomyšli. Zůstala svobodná a její smrtí 6. 2. 1646 se historie rodu Pernštejnů definitivně uzavírá.

Pernštejnové po sobě zanechali řadu památek, které můžeme obdivovat dodnes – kupř. zámek v Litomyšli, Prostějově nebo Pardubicích, hrad Pernštejn, aj.; či stále funkční vodohospodářská díla Opatovický kanál a Kanál Halda. Zámeček Mendryka u Litomyšle, vybudovaný Vratislavem II. z Pernštejna pro manželku Marii Manrique de Lara (odtud název Mendryka), proslavil Alois Jirásek ve svém dramatu Lucerna. Marie Manrique také do Čech přivezla sošku Pražského Jezulátka, kterou Polyxena z Lobkovic později věnovala řádu Karmelitánů.

28/07/2026

📢 Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově má od letošního července svou vlastní facebookovou stránku! Najdete na ní aktuální informace o provozu archivu, zajímavosti z archivních fondů i pozvánky na akce.
Právě teď vás například zve na výstavu „Až já smutný půjdu na tú vojnu“, která představuje proměny vojenské služby v průběhu času. Výstavu můžete navštívit až do 11. září 2026.
📍 Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, Pavlovská 2
🕘 Otevřeno v pracovní dny od 9.00 do 16.00 hodin
🎟️ Vstup zdarma
👇 Níže sdílíme jejich příspěvek s ukázkou z výstavy, více informací i ukázek z výstavy najdete na jejich stránkách 😊.

21/07/2026

Ohlédnutí za letošním Mendel Festival u nás v MZA. 🫛 Děkujeme za skvělou atmosféru a těšíme se zase příště! 😊

18/07/2026

15/07/2026

🪶Přípravy na Mendel festival v Moravském zemském archivu jsou v plném proudu!
Těšíme se na vás v sobotu 18. července od 9 do 12 hodin na Palachově náměstí, kde si děti vyzkouší různé aktivity zaměřené na archivní tematiku a na konci je bude čekat sladká odměna 😊.
👉 Více informací najdete v události: https://www.facebook.com/events/1403579474934315
❗ Kapacita komentovaných prohlídek archivu je již bohužel zcela naplněna. Děkujeme za váš velký zájem a těšíme se na setkání na festivalu!

10/07/2026

📅 KALENDÁRIUM #7
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ BRNO - ZASTÁVKA 🚂

Další z výročí, které si připomeneme v našem nepravidelném kalendáriu, připadlo na 1. 7. 2026, kdy uplynulo 170 let od zahájení osobního a nákladního provozu na trati Brno - Zastávka u Brna. Primární motivací k jejímu vybudování byla doprava uhlí z Rosicko-oslavanského revíru do Brna, proto bývá označována jen jako "uhelná dráha", neboť osobní doprava byla až druhořadá. Avšak i ta zde fungovala. Díky tomu lze tuto dráhu považovat za první lokálku na Moravě.

Trať z Brna do Zastávky vybudovala a zpočátku také vlastnila a provozovala r. 1851 ustavená společnost k. k. privilegierte Brünn-Rossitzer Eisenbahnunternehmung. Tvořili ji majitelé dolů rytíř Johann Ernst Herring (hlavní iniciátor projektu), Anton Rahn a Johann Müller a brněnští průmyslníci Carl Offermann, Philipp Schoeller a někteří další. Záměr vybudování dráhy byl předložen úřadům ještě r. 1851 a poté, co 24. 6. 1852 získala společnost císařský souhlas, započaly projekční a přípravné práce. Dne 15. 1. 1854 udělil císař František Josef I. společnosti privilegium ke stavbě a provozování dráhy, na základě nějž vydalo místodržitelství v Brně 31. 3. 1854 povolení ke stavbě. Stavební práce se rozeběhly naplno a v prosinci 1855 byla trať i valná většina drážních objektů (výpravní budovy, strážní domky, mosty, aj.) dokončena a také veškerá návěstidla a závory na přejezdech již byly plně funkční. První zkušební jízda s lokomotivou "Rossitz" prohěhla už 17. 9. 1855. Jako výchozí stanice bylo zbudováno v Brně nové nádraží na okraji tehdejšího předměstí Trnitá, vžilo se pro ně označení "Rosické nádraží", nebo později "Brno-dolní nádraží", které je druhým nejstarším nádražím v Brně. Koncová stanice Boží Požehnání (Segen Gottes) byla vybudována na katastru obce Babice u Rosic a získala název dle přilehlého uhelného pole a dolu. Název byl záhy přenesen na hornickou osadu, která v lokalitě vznikala a jež se r. 1875 oficiálně osamostatnila jako nová obec Boží Požehnání, od r. 1920 Zastávka.

Po vykonání komisionálních prohlídek byl na trati zahájen provoz 2. 1. 1856, jednalo se však pouze o nákladní dopravu. Až do dubna pak probíhaly poslední dokončovací práce. V květnu se opět uskutečnily komisionální prohlídky, nejzásadnější 26. 5. 1856, kdy komise mj. absolvovala zkušební jízdy při různé rychlosti a zátěži. Následně vydalo c. k. Ministerstvo obchodu ve Vídni (do jehož gesce železnice patřila) výnos čj. 2437 z 28. 6. 1856, jímž udělilo povolení k provozování nákladní a osobní dopravy.

Pravidelný provoz osobní a nákladní dopravy byl na dráze z Brna do Zastávky zahájen s platností od 1. 7. 1856, ale již 30. 6. 1856 proběhly slavnostní jízdy zvláštních vlaků - první byl vypraven z Brna o druhé hodině odpolední, další jej následoval o deset minut později. Vše probíhalo za hojné účasti obyvatelstva, zájemců o první jízdu bylo tolik, že oba vlaky byly plně obsazeny a na mnohé se nedostalo. Na nádraží k tomu všemu vyhrávala kapela kyrysnického regimentu ze Slavkova. V cíli vlaky přívítala početná hornická kapela, salvy z děl a nespočet přihlížejících. V Zastávce a okolí se účastníci mohli občerstvit v místním hostinci, kde se čepovalo "výtečné vídeňské pivo", k poslechu i tanci vyhrávaly kapely, na okraji blízkého lesa probíhala střelecká soutěž o ceny. Někteří z hostů navštívili také Rosice a prohlédli si tamní zámek. Odjezd vlaků zpátky do Brna proběhl o osmé hodině večer.

Vedle osobní dopravy zůstávala ovšem jasnou prioritou doprava nákladní, o čemž svědčí i fakt, že r. 1861 disponovala dráha 98 nákladními vozy a pouze 6 osobními. Vlaky jezdívaly smíšené, tzn., že k uhelnému vlaku byl připojen jeden nebo více osobních vozů.

Dráha z Brna do Zastávky byla r. 1862 prodloužena odbočnou tratí do Zbýšova a postupně na ni navázalo několik vleček k okolním dolům. R. 1870 si ji pronala Rakouská společnost státní dráhy, která využila její úsek z Brna do Střelic pro svou nově budovanou trať Brno - Hrušovany nad Jevišovkou - Laa an der Thaya - Vídeň. R. 1879 pak dráhu odkoupila a zakrátko začlenila do projetku Českomoravské transverzální dráhy - v l. 1885-1886 byl postaven její úsek z Okříšek do Zastávky, kterýmžto napojením se trať Brno - Zastávka stala součástí "transverzálky" a přímého spojení Brna s Jihlavou.

04/07/2026

I v tomto roce je náš archiv součástí Mendel Festival!🎉

Rádi vás přivítáme v sobotu 18. července na Palachově náměstí, kde bude dopoledne od 9 do 12 hodin probíhat program pro děti. Ty si budou moci za pomoci našich restaurátorek vyrobit vlastní sešitek a otisknout pečeť, a také splnit několik úkolů, za které je bude čekat odměna.🏅

Pro dospělé jsou přichystány komentované prohlídky archivu v 10, 13, 14 a 15 hodin. POZOR - na prohlídky je potřeba se předem registrovat na této adrese: https://forms.cloud.microsoft/pages/responsepage.aspx?id=o8wa1q9BJ0WWq7IB3aP0nb4bsW82D_NOoolM2HTgoo9UQUtSR0tESFk0WkY5VVozU0hVMThMRkEwMi4u&route=shorturl&fbclid=IwY2xjawS105VleHRuA2FlbQIxMABicmlkETBEblpWRDRMdXdxSzY2bGFmc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHpFr1wUiAOYc2uEyM5jOuv7c_mPydBtcn-PqKDi4ME7XIJMvUXDK9kjA6X0j_aem_XYlZPzCDVJcPt--vTsK53Q

Těšíme se na vás!