Hádecký vrch převyšující okolní terén o bezmála 200 metrů býval vždy strategickým bodem v krajině. Území bylo od nepaměti využíváno, ať už kvůli dřevu, stavebnímu kameni, nebo pastvě. Na jižních svazích byly i vinice, ovocné sady a ač se to může zdát dnes nepředstavitelné, na kopci s mělkou, kamenitou
a vysýchavou půdou bylo ještě ve 30. Díky této pestré krajinné mozaice zde bylo příznivé prostřed
í pro existenci spousty dnes vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů. Ne nadarmo staří brněnští přírodovědci Hády řadili mezi tři nejvýznamnější území jižní Moravy, spolu s Pálavou a Podyjím. Hády jsou s trochou nadsázky poslední výspou jihu - na Hádech totiž mnoho druhů rostlin a hmyzu dosahuje nejsevernějšího výskytu ve svém areálu a dále na sever je již nenacházíme. Scelování polí a opuštění pastvin vedlo k vymizení celé řady kdysi hojných druhů. Nesmazatelnou stopu pak na Hádech zanechala těžba, kdy byl na jižním svahu otevřen lom, který postupně pohltil přes polovinu cenného území a ochudil Hády o další desítky druhů. Co se na jednu stranu může zdát z hlediska ochrany přírody tragédií, je současně pro přírodu i obrovskou příležitostí – novou šanci dostaly zejména konkurenčně slabé a ochranářsky cenné druhy.
