10/08/2026
📍Před pár dny mě oslovila iniciativa Nezájem, která motivuje mladé lidi, aby šli volit i v komunálních říjnových volbách 🙏🏻, jestli bych o sobě nenapsala krátký medailonek. Kvůli omezenému počtu znaků jsem ho pro ně musela zkrátit. Vám ale svůj příběh chci sdílet celý 🫶
Pocházím z Hluboké nad Vltavou, ale víc než polovinu svého života žiju v Českých Budějovicích - nejdřív na sídlišti Máj, dnes na sídlišti Vltava. Když se člověk přestěhuje v období dospívání do jiného města, není jednoduché začít se v něm cítit doma. Mně v tom pomohla právě kultura, konkrétně Budějovický Majáles. Dodnes si pamatuji první okamžiky, kdy jsem měla pocit, že do Budějovic patřím - piknik na Zlatém mostě nebo koncert Jamese Harriese na náměstí. V ten moment Budějce nebyly jen domy a silnice, ale hlavně lidé a život v ulicích. I proto věřím, že zdravé město poznáte podle živých ulic, kvalitního veřejného prostoru a toho, že vytváří podmínky pro to, aby se lidé chtěli zapojovat do dění kolem sebe.
Do politiky jsem nevstupovala s cílem stát se političkou. Zajímaly mě konkrétní věci - bydlení, školství nebo kultura. Velkým tématem pro mě byl velký počet dětí vyrůstající na ubytovnách, v Českých Budějovicích jich žije více než sto.
V roce 2022 jsem kandidovala poprvé. Byla jsem první pod čarou a stala jsem se členkou sociální a kulturní komisi města. V září 2024 jsem se stala zastupitelkou a moje role se výrazně změnila. Najednou už nešlo jen diskuzi a doporučení radě města, ale přímé rozhodování. A byly věci, pro které jsem jako zástupkyně voličů prostě nemohla zvednout ruku. Jednou z nich byla výstavba osmipatrových domů v Evropsky významné lokalitě, už v programu v roce 22 jsme měli napsáno - ochráníme celou EVL a toho jsme se drželi. Kvůli zásadním hodnotovým rozdílům jsme měsíc po mém příchodu do zastupitelstva odešli z koalice.
V opozici jsem velmi rychle pochopila, proč se někteří zastupitelé raději neptají a zastupitelstva byla tedy do září 24 poměrně rychlá. Kritické otázky často koalice nenesla lehce a často byla jako kritika vyhodnocena i prostá otázka. Často to nebylo příjemný, ale společně s Martin Novotný a Honzou jsme se nenechali odradit. Otevírali jsme témata, která by jinak možná vůbec nezazněla a zároveň přicházeli s vlastními návrhy, jak naše město posunout dál. Navrhla jsem například bezplatné doučování pro žáky devátých tříd po vzoru jedné městské části Prahy, uchovávání videozáznamů ze zastupitelstva nebo zavedení radničních novin. Jednala jsem také s primátorkou o pravidelných oslavách 17. listopadu a uchování místních příběhů z roku 1989 a předala jí metodiku i kontakty na odborníky, kteří mohou pomoci s leta opomíjenou segregovanou školou ZŠ Nová.
Pak přišly sněmovní volby. Kandidovala jsem z 11. místa, spíš jako podpora čelním kandidátům, a výsledek mě šokoval. Díky preferenčním hlasům jsem se posunula až na 2. místo a jen těsně jsem se nestala poslankyní. Poprvé jsem si tehdy opravdu uvědomila, že moje práce má nejen smysl, ale že v tom nejsem sama.
A teď jsem tady, 68 dní před volbama.. za necelé dva roky v zastupitelstvu jsem se ujistila v tom, že i když ta politika umí být i tady v Budějcích pěkně nepříjemná, tak ten smysl to významně převyšuje. Protože mluvit s lidmi, otevírat důležitá témata a především zodpovědně zastupovat hlas těch, kteří nás zvolili, mi dává obrovský smysl. Ráda bych v tom pokračovala. Ideálně už ale s možností nejen upozorňovat na problémy, ale také je společně s rovnými partnery skutečně řešit a posouvat tohle moje „doma“ dopředu.
Tak 68 dní, 67, 66, 65.. a uvidíme. Díky, že jste se mnou 🩷
