SPD s podporou strany Trikolora - Frýdek-Místek

07/07/2026

Sudetští Němci a proběhlý sraz v Brně
Mělo by z německé strany má zaznít – promiňte, že jsme vám zabili Vladislava Vančuru, Josefa Čapka a 360 tisíc dalších lidí. Z české strany má zaznít – promiňte, že jsme propadli zlu pomsty a byli příčinou poválečných masakrů. Tečka. Nyní řešit tehdejší na rozumu pomatenou dobu dnešním pohledem má velmi silný potenciál vyvolat další křivdy. Sudetští Němci v českém pohraničí byli defi nitivně odsunuti a byl jim zabaven majetek 1945-46. Na druhou stranu, poválečnému Československu nebyly vyplacené reparace za válečné utrpení. Stejně jako Polsku, které si zlobu tehdejšího Německa odskákalo mnohonásobně víc. Z Polska bylo odsunuto přes 8 miliónu Němců. Organizovaný odsun Němců nebyl svévolný akt české zloby, ale rozhodnutí Postupimské konference vítězných mocností ze srpna 1945. USA, SSSR, VB zároveň rozhodly, že konfi skovaný sudetoněmecký majetek propadá ČSR jako přímá náhrada za válečné škody, protože zdecimované Německo nebylo schopné platit reparace. Češi mlčí, nehovoří o reparacích. Smíření z české strany proběhlo deklarací roku 1997. Masakr v Postoloprtech nebo ústecký masakr jsou v české historiografi i plně zdokumentovány a odsouzeny. Na rozdíl od internetových debat v Německu, česká ofi ciální linie hříchy vlastní země nezastírá. Z německé strany je smíření stále nedořešené. Jako kdyby tam stále nepřišlo smíření s výsledkem války, kterou Německo rozpoutalo. Závěr: Sudetoněmecký landsmanšaft a jeho činnost je přímým odkazem Sudetoněmecké strany Konrada Henleina. Potomci odsunutých Němců i někteří naší lidé se dosud nesmířili s výsledkem druhé světové války. Na povrchu možná, vnitřně nikoliv!!!
Tomáš Krpel (historik), SPD – Trikolora FM

17/06/2026

Prohlášení našeho klubu SPD-Trikolóra k aktuální politické situaci ve Frýdku-Místku

Náš klub vůči osobě bývalého primátora nechová žádnou zášť a budoucí spolupráci s ním neodmítáme. Mezi námi nikdy nebyly osobní spory. Naše rozhodnutí podpořit jeho odvolání vycházelo čistě z faktu, že dosavadní dohoda a naše očekávání ohledně přímého podílu na vedení města zůstaly nenaplněny. Nebylo dodrženo ani jeho prohlášení vůči nám SPD od roku 2024 v tom, že Naše město FM i on sám se budou držet jen komunální politiky FM a nebudou zasahovat do celostátních politických záležitostí.

Budoucí spolupráci se nebráníme, musí však stát na výrazně pevnějších základech. Klíčová je pro nás vzájemná důvěra, jasná pravidla a pevné garance, které nám umožní přímo se podílet na rozvoji našeho krásného města a měnit ho k lepšímu. Chceme a budeme vždy pracovat pro dobro města s partnerem či partnery, kteří s námi budou sdílet podobné vize a plnit společné závazky.

Tomáš Krpel - předseda SPD, Jiří Prokop - místopředseda SPD Rudolf Buďo - předseda Trikolory FM

29/05/2026

16/05/2026

trenér malých basketbalistú FM předseda SPD FM Tomáš Krpel

16/05/2026

"úředník" Magistrátu FM

16/05/2026

Byli jsme při tom. Burza sportu byla ve víceúčelové hale Polárka. Předseda sportovní komise debatoval se členy sportovních oddílů a klubů. Akce byla výborná a SPD a Trikolora podporuje v plném rozsahu mládežnický sport. Děkujeme pořadatelům.

18/03/2026

Připomínáme vyhánění Čechů a Moravanů 1939-39 z pohraničí a říkáme ne Sudeťákům v Brně 2026

Bylo 380 tisíc mrtvých občanů ČSR při bombardování, v totálním nasazení, v koncentrácích, při popravách a při národně-osvobozeneckém povstání.

Němci s námi měli plány třetinu vyvraždit, třetinu poněmčit a třetinu vystěhovat z našeho území.

Nezapomínáme na německou okupaci z 15.března 1939.



Kolik bylo vyhnaných Čechů z českého pohraničí?

Podle odborníků a publikovaných záznamů se počet vyhnaných Čechů, Židů a Romů z našeho pohraničí v letech 1938 a 1939 odhaduje na 250 000 osob. Toto potvrdili i britští pozorovatelé, kteří byli přítomni tomuto vyhánění a podávali do Británie zděšené zprávy o hrozném vyhánění.

Starosta Londýna Harry Twyford byl zděšen z výsledku Mnichova a z vyhánění Čechů. Přiletěl do Prahy organizovat humanitární akci na pomoc českým uprchlíkům vyhnaným z pohraničí. Máme jeho fotografii z Prahy. Naši odpůrci tvrdí, že vyhánění je výmysl. Lži různých pánů Krystlíků i jiných lze pohodlně vyvrátit. Jen chtít.

A co tedy ta cifra na naší desce? Tam máme o sto tisíc více! To jsme se spletli? Nikoliv, byla totiž dvě vyhnání. To druhé bylo v letech okupace z českého vnitrozemí. To je právě těch sto tisíc občanů, o které naše deska navýšila udaný počet. Příčinu najdeme v plánech na germanizaci protektorátu. První plán připravil říšský protektor Neurath, ke kterému poníženě lezla protektorátní šlechta, jak dokázal docent Benda nálezem knihy návštěv válečného zločince von Neuratha. Druhý návrh podal generál Friderici, třetí návrh kat Čechů sudet K. H. Frank a poslední, notoricky známý návrh, podal sám R. Heydrich

A návrhy počali realizovat. Pod záminkou budování střelnic wehrmachtu v Čechách na Neveklovsku, na Moravě na Drahanské vysočině. Vyhánění Čechů začalo již roku 1940 a skončilo někdy roku 1944, kdy říše počala dostávat již konečný nářez Sovětů a spojenců.

Jaký byl cíl Velkogermánů a nacistů?

Vyhnat Čechy z dosavadních území a vytvořit souvislé germanizační pásy, které by salámovou metodou rozkrájely české území. V Čechách to bylo Neveklovsko, Sedlčansko a Berounsko, na Moravě to bylo Moravskotřebovsko, Drahanská vysočina a Vyškovsko. Na Moravě na místo vyhnaných Čechů byli dovezeni tzv. bessarabští Němci – tzv. Volksdeutsche určeni k práci na uloupených českých pozemcích pro nově založené říšské komandantury. Když Němci opouštěli uloupené území koncem roku 1944, jak v Čechách, tak na Moravě, zachovali se barbarsky. Máme fotografie vypálených a zničených obcí, jako byl Neveklov v Čechách, nebo Krásensko na Moravě… Můžeme našim lhářům a nepřátelům republiky položit před oči tyto fotografie a také svědectví místních kronik. Ono je to všechno také zapsáno.

V Čechách činil počet vyhnaných osob z vnitrozemí asi 60 000, na Moravě ze všech oblastí přibližně 40 000, vyhnáním zde bylo postiženo 33 obcí a jedno městečko. To je oněch sto tisíc, které s vyhnanými Čechy z pohraničí let 1938–39 činí dohromady oněch 350 000 osob, které uvádí naše pamětní deska.

Mgr. Tomáš Krpel SPD FM

Rychlá odpověď

18/03/2026

Nezapomínejme na 15.březen 1939 , obzvlášť ve Frýdku Místku
Prezident Emil Hácha byl v Berlíně donucen pod hrozbou bombardování Prahy podepsat souhlas s okupací. Ráno pak německá vojska bez odporu vstoupila do Prahy. Na Pražském hradě zavlála nacistická vlajka a začalo šest let temna.

Šest let strachu, zatýkání, poprav a koncentračních táborů.

Šest let, kdy český národ neměl právo rozhodovat o své vlastní budoucnosti.

Právě proto je 15. březen dnem, který by měl být připomínkou pokory, historické paměti a úcty k těm, kteří za naši svobodu trpěli a umírali.

O to víc je pro mnoho občanů nepochopitelné a pobuřující, že právě v dnešní době dokážou někteří politici tak lehkovážně zacházet s historickou pamětí.

Mnoho lidí proto vnímá jako dehonestující a necitlivé, že hejtman Jan Grolich i vedení města Brna umožnili konání srazu sudetských Němců právě v našem městě.

Nikdo nezpochybňuje dialog mezi národy ani potřebu smíření.

Ale smíření neznamená zapomnění.

Sudetoněmecká otázka je v českých dějinách neoddělitelně spojená s rozbitím republiky v roce 1938 a následnou okupací. To je historický fakt, který nelze přepsat ani relativizovat.

15. březen není den pro politickou amnézii. Je to den, kdy bychom si měli připomenout, jak snadno může národ přijít o svou svobodu.

A také den, kdy bychom měli jasně říct, že národ, který zapomene na své dějiny, riskuje, že je bude jednou znovu prožívat.

Proto si 15. březen připomínejme nejen jako historickou událost, ale jako varování. Protože svoboda není samozřejmost. A historická paměť je jednou z věcí, které ji chrání.

Tomáš Krpel SPD FM

16/03/2026

Naši zastupitelé za SPD a Trikoloru podporují frýdecký fotbal.

13/03/2026

I my jsme byli při tom. Naši zastupitelé podpořili navýšení a změny v rozpočtu města. Podíleli se na změnách. Ostudným obrazem byly přestřelky mezi koalicí a opozicí, které byly nekultivovaným jevem.
Občané by si zasloužili důstojnější průběh.
Naši zástupci se těmto nevhodným projevům vyhnuli. děkujeme za reprezentaci.