30/07/2026
Pravda nepotřebuje křičet. Potřebuje zaznít.
Díky Jan Grolich I Hejtman JMK
V úterý jsem byl v televizi Jindřichem Rajchlem. A zkusím vám popsat nejen to, co se dělo ve studiu, ale i to, jak probíhaly přípravy a co se člověku honí hlavou, když sedí naproti člověku, co chrlí zcela bez uzardění jednu lež a manipulaci za druhou a čeká, která se uchytí….
Ale stojíte před soupeřem, který neuznává žádná pravidla, je ochoten říct cokoli a urazit kohokoli. Často mu to projde, protože na tenhle způsob komunikace nejsou jeho oponenti zvyklí. A tohle fakt projít nemá.
Připravil jsem se proto o něco důkladněji než obvykle. Nechal jsem si nachystat data, čísla i konkrétní výroky, které se v čase ukázaly jako totální lež. Od kolegů jsem dostal hlavně jednu radu:
„Nenech se vykolejit. Na osobní útoky reaguj s humorem a nadhledem. Agresivní lidi klidná reakce většinou velmi rozhodí.“
Dobře se to řekne. O něco hůř se to dělá, když proti vám sedí chodící továrna na nepravdy, která navíc jede v třísměnném provozu.
Debata začala. Několikrát jsem Jindřicha Rajchla konfrontoval s konkrétními fakty a daty. Bylo jasné, že jeho tvrzení nesedí.
To mu bylo celkem jedno. Fakta? K čemu? Ty Jindřich Rajchl nepotřebuje.
Je to zvláštní pocit. Člověk má data, argumenty i důkazy, ale proti němu stojí někdo, kdo nehraje podle pravidel. Vy se snažíte popsat realitu. On se ji snaží překřičet.
A protože moderátor mlčí, tak se pak klidně prohlásí za vítěze. Občas to fakt nešlo a začal jsem se smát. Možná jste si toho všimli.
Večer jsem si říkal: “Mělo smysl, že jsem tam šel?” Myslím, že jo. Protože výroky Jindřicha Rajchla nezůstaly bez odpovědi. Že vedle lží a urážek zazněla také fakta. A že diváci mohli vidět rozdíl mezi politikou, která se snaží něco řešit, a politikou, která potřebuje hlavně někoho naštvat a celou politickou kariéru má postavenou na lží a nadávání všem oponentům.
Nemusíte vždycky přesvědčit člověka naproti sobě. Někdy stačí, že nenecháte lež jenom tak samotnou v místnosti.
Proto má smysl do podobných debat jít.
I když to není příjemné a lehké. Ale kdo říká, že to má být lehké?
Díky všem, kdo debatu sledovali. Budu rád, když mi napíšete, který moment vás zaujal – a hlavně nerezignujme na to obhajovat pravdu jenom proto, že někdo akorát řve a je u toho sprostý.