06/08/2026
⤵️ Takhle vypadalo odstavené labské rameno Tůň u Hrobic během revitalizace, která do něj vrátila život. Přijďte se podívat, jak to na místě vypadá nyní!
💬 Na místě vás provede mimo jiné i náš ekolog, hydrobotanik a specialista na revitalizace, RNDr. Michal Vávra, Ph.D, který zajistil přírodovědecký průzkum a investiční záměr této revitalizace. Akci zajišťuje nevládek Pardubicka, z. s.
📅 Termín: sobota 15. srpna od 9 hod. Další podrobnosti a možnost registrace na komentovanou procházku spolu s praktickými informacemi najdete v prvním komentáři pod příspěvkem.
👍 Obnovu odstaveného labského ramene Tůně u Hrobic dokončilo Povodí Labe na jaře. Jejím cílem bylo obnovení přírodních a vodohospodářských funkcí ramene a zlepšení ekologického stavu území.
💚 Funguje to: příroda na nic nečekala – ještě během stavby se do ramene začaly vracet vzácné druhy!
🔎 Odstavené, mrtvé rameno vzniklo kolem roku 1910 odstavením meandru Labe při vodohospodářské regulaci. Taková místa jsou velmi cenná, poskytují útočiště mnoha druhům rostlin, živočichů a hub. Ostatně proto byla lokalita už v roce 1982 vyhlášena přírodní památkou.
👎 Postupem doby se však Tůň u Hrobic začala negativně měnit, desítky let po regulaci se vyvíjela bez přirozených zásahů řeky. Tůň se postupně zanášela sedimenty a vodní plocha zarůstala, až téměř zmizela otevřená vodní plocha i mělčiny při březích, které jsou zásadní pro život a rozmnožování vodních a mokřadních rostlin, obojživelníků, vodního hmyzu, ryb a dalších organismů. Ztratila se tak druhová i biotopová pestrost.
🟢 Povodí Labe proto přistoupilo k revitalizaci, díky které se na lokalitu život vrátil. Revitalizační opatření zahrnovala odstranění sedimentů těžkou technikou, nezbytné vegetační úpravy, napojení Tůně na současné koryto Labe, vytvoření záchranné tůně a modelaci litorálního pásma.
ℹ Odkaz na další podrobnosti o revitalizaci a odkaz na možnost registrace na komentovanou procházku spolu s praktickými informacemi najdete v prvním komentáři pod příspěvkem. ⤵️