Se stavbou obecné školy chlapecké bylo započato 17. července 1935 a již 15. prosince téhož roku byla škola slavnostně otevřena. Celá stavba byla hotova za pět měsíců, z toho hrubá stavba za šest týdnů. Postavila ji Městská spořitelna nákladem asi 1 milión korun na památku 60. výročí svého trvání. Reagovala tak na velmi neutěšený stav moravskobudějovického základního školství. Vyučovalo se tehdy to
tiž ve škole v ulici Dobrovského v 17 přeplněných třídách v dvousměnném provozu, zde v jedné třídě bylo umístěno až 62 žáků. Nouzově se učilo také na faře, na radnici, ve starém hejtmanství, dokonce i v hospodě. Za těchto poměrů odhlasovalo obecní zastupitelstvo 14. srpna 1930 stavbu nové školní budovy pro obecnou školu chlapeckou, ale pro nedostatek finančních prostředků se začalo stavět až v roce 1935. Spořitelna se rozhodla stavět na své parcele, a to na nynějším náměstí Svobody, kde se již tehdy začalo rýsovat prostranství nového náměstí. Školu projektoval významný pražský architekt Ing. Velvarský, který umístil hlavní frontu učeben k jihu, a tak jim zajistil dostatek světla. Celkový obnos 1 140 000 korun přesáhl částku, kterou Městská spořitelna na stavbu věnovala, bylo tedy upuštěno od zbytečného přepychu (od kachlíčkových obkladů, parket aj.). Celá budova byla postavena z cihel a tašek městské cihelny, všechny práce zajišťovali moravskobudějovičtí řemeslníci. V budově byly dva moderně vybavené byty pro ředitele i pro školníka, v suterénu prostorná kotelna pro ústřední vytápění s dalšími prostorami na palivo, v přízemí reprezentační hala, centrální šatna, pěkná tělocvična s jevištěm i promítací komora s oprávněním k veřejným filmovým představením, v patrech pět učeben, dílna, rezervní učebna, ředitelna, sborovna a kabinet. Školní rozhlasové zařízení vedlo do všech učeben i ke školníkovi. Vlastní vyučování bylo zahájeno 2. března 1936, protože teprve tehdy zdivo dostatečně proschlo. Škola se bohužel z radostné práce v novém krásném prostředí netěšila dlouho. Přišla okupace, v červnu roku 1939 bylo rozhodnuto, že v budově školy bude umístěna část znojemského učitelského ústavu, rodinná škola Vlasta a obchodní škola (Znojmo bylo zabráno Němci), proto některé třídy byly přemístěny do prostor starého gymnázia, na faru a do pomocné školy. Roku 1940 bylo z průčelí budovy odstraněno slovo „ Masarykova.“ V roce 1942 byl ve škole umístěn Kinderheim (dětský domov). Byla pro něj zabrána tělocvična a byt řídícího učitele. Němci zůstali ve škole až do konce války. Po osvobození byla škola opět zprovozněna 1. 6. 1945. Roku 1953 při reorganizaci školství byla obecná škola chlapecká zařazena do jednotné jedenáctileté střední školy. Hned o rok později ve školním roce 1954/1955 byla jediná jedenáctiletá střední škola v Moravských Budějovicích rozdělena na osmiletou střední školu (v ulici Dobrovského) a jedenáctiletou střední školu (dnešní gymnázium a Masarykova škola). Obě školy (gymnázium a Masarykova škola) měly společné ředitelství (do roku 1963), učilo se v nich kolem 660 žáků v 19 třídách. Po roce 1963 se škola opět potýkala s nedostatkem místa. Chybělo pět učeben, dílny, hřiště. Řadu let se vyučovalo v budově „depa“ (Tyršova ulice č. 364), v Domě pionýrů a mládeže (v Milíčově ulici), v budově gymnázia. Celý první stupeň směnoval, proto byla zpracována projektová dokumentace na osmitřídní přístavbu v hodnotě asi 2 milióny korun. Ve školním roce 1973/1974 byly zahájeny přípravné práce na přístavbě školy. Pomáhali rodiče žáků i učitelé. Hrubou stavbu přes zimní měsíce provedly Pozemní stavby Brno. Počátkem března byla dokončena elektroinstalace, dále výkopy kanalizace a topného kanálu. Během dalšího školního roku byla přístavba 8 tříd, dílen a kabinetů předána do užívání. Ve školním roce 1976/1977 se vyučovalo ve všech třídách staré i nové budovy a po 16 letech se konečně nesměnovalo. Třídy prvního stupně byly vybaveny novým nábytkem, byla nově zřízena sborovna a ředitelna, rekonstruováno sociální zařízení, zvětšeny kabinety, zřízena pionýrská klubovna. Zbývalo dokončit tělocvičnu, dílny, cvičnou kuchyň. O rok později byl zahájen provoz cvičné kuchyně v suterénu. V dalších letech byly vybudovány poloodborné pracovny, byla také provedena rozsáhlá oprava podlahy v tělocvičně, později byla vyměněna i okna a vchodové dveře. Mimo hlavní budovu se stále ještě vyučovalo i v „depu,“ kde také docházelo k modernizaci a zlepšování školního prostředí. Od školního roku 1985/1986 vedení školy opět usilovalo o další přístavbu. Škole chyběla jídelna (stravování bylo zajišťováno na třech místech – v jídelně ZDŠ Dobrovského, „u Šplíchalů“ a v Městské osvětové besedě), dále školní družina, učebny, kabinety, kotelna, šatny, tělocvična. Protože prostory školy nestačily, čtyři třídy prvního stupně se učily v tak zvaných buňkách u hřbitova a spadaly pod ředitelství ZŠ Dobrovského. Roku 1987 se začala stavět školní jídelna a jedna třída. Pro školu se stal významným rok 1990. Dne 3. 9. jí byl navrácen původní název ZŠ T. Masaryka. 8. září téhož roku byl zahájen provoz stravovacího pavilonu s jídelnou o kapacitě 240 míst. Součástí přístavby byla i jedna třída. Školní jídelna vařila nejen pro žáky naší školy, ale jídlo si odváželo i místní gymnázium. Od 1. 1. 1993 získala škola právní subjektivitu. V dalších letech se škola opět potýkala s nedostatkem místa. Ve školním roce 1999/2000 se 8 tříd učilo na odloučených pracovištích (5 tříd ve škole na ulici Dobrovského, 3 třídy v SOU zemědělském v ulici Tovačovského sady). Vedení školy se proto snažilo získat finanční prostředky na další přístavbu. Měla obsahovat 8 tříd a novou velkou tělocvičnu. Byla zpracována projektová dokumentace a začátkem července 2001 se začalo se stavebními pracemi. Stavbu prováděla firma Stavitel z Moravských Budějovic a svůj úkol úspěšně dokončila. Dne 2. září 2002 byla celá nová přístavba slavnostně otevřena. Během posledních pěti let se vedení školy snažilo o další modernizaci. Průběžně se podařilo vybavit třídy novým stavitelným nábytkem, byly zřízeny dvě učebny výpočetní techniky s kapacitou 50 počítačů. V celé škole byly provedeny rozvody pro připojení k počítačové síti. Učebny byly vybaveny počítači, dataprojektory, některé třídy interaktivní tabulí. Pro zkvalitnění přenosu dat jsme pořídili nový výkonný server. Všechny počítače byly připojeny k internetu. Důležitou součástí výchovně vzdělávacího procesu se stalo informační centrum, v němž žáci i pedagogové našli zázemí pro získávání informací potřebných pro vzdělávání. Součástí informačního centra jsou počítačová pracoviště, kopírka, tiskárna, skener a dobře vybavená odborná knihovna.
Škola byla elektronicky zabezpečena, byl také spuštěn čipový systém pro kontrolu vchodových dveří a pro kontrolu pohybu osob po škole. Po stavebních úpravách (výtah, schodišťové plošiny) se škola stala bezbariérovou, což umožnilo integrovat i tělesně handicapované žáky. Další stavební úpravy se týkaly dosud nevyužitého prostoru před školní jídelnou. Vznikla odpočinková zóna, která slouží školní družině ke hrám a relaxaci, děti prvního stupně tam za příznivého počasí tráví velkou přestávku. Je zde rovněž umístěna školní meteorologická stanice. Modernizaci se nevyhnula ani školní kuchyně a školní jídelna. Kuchyně byla průběžně vybavována moderní nerezovou technologií, konvektomatem, regenerátorem potravin, novými chladicími zařízeními, plynovým ohřevem vody, víceúčelovým kráječem, byly také vyměněny dva varné kotle. Zavedli jsme objednávkový systém, v němž si strávníci pomocí čipu mohou volit ze dvou hlavních jídel. Zvláště malým dětem pomáhá při výběru jídla fotojídelníček. Část školní jídelny nově slouží jako zasedací prostor – je označován jako kulatý stůl a využívají jej k jednání pedagogové, žákovský parlament i rodiče. V nové tělocvičně byla rozšířena lezecká stěna, kterou využívají především členové lezeckého kroužku při školním klubu. Pro vylepšení sportovního zázemí jsme pořídili světelnou výsledkovou tabuli, ozvučení a zakoupili mantinely pro florbalová utkání. Prameny:
Zpravodaj Městské spořitelny v Moravských Budějovicích
Zpravodaj Moravské Budějovice - duben 1978, prosinec 1982
Kroniky ZŠ T. Masaryka a Gymnázia Moravské Budějovice
