Obec Ostrata se rozprostírá 8 km kilometrů severozápadně od Vizovic v mírně zvlněném terénu na úpatí Hostýnských a Vizovických vrchů. V té době náležela k lukovskému panství pánu ze Šternberka, jehož součástí byla až do zániku feudalismu. Ve vsi měli jistý majetek také drobní šternberští lesníci, patřil k nim Pavlík z Ostraty a jeho žena Anna (1401,1409), Dobeš z Ostraty (1417) a později Anna z Os
traty se syny Oldřichem (1437) a Janem, zlínským farářem a majitelem zástavního dvora v Ostratě v roce 1446. Poprvé se jméno obce objevuje v Zemských deskách kraje olomouckého v zápise z roku 1491. Další údaje o Ostratě pocházejí z let 1407 (Knihy půhonné), 1548 (Zemské desky kraje olomouckého). Jedinými historickými památkami v obci jsou kříž – kamenická práce z roku 1837 a obecní pečeť z konce 18. stolení, není však vyloučeno, že je ještě starší. Původní pečetidlo bylo užíváno ještě v r. 1820. Až do konce roku 2000 byla Ostrata jako příměstská část součástí Zlína. Na základě výsledků místního referenda, konaného v červnu 2000, byla dnem 1. 1. 2001 Ostrata vyhlášena jako samostatná obec.
