17/11/2025
V posledních dnech ve mně sílí obava z podoby vznikající vlády, jejíž kroky stále častěji narážejí na hranice demokratických norem. Ať už jde o písemné ujednání o obsazení postu předsedy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zdržování jmenování kabinetu kvůli nevyřešenému střetu zájmů budoucího premiéra Andreje Babiše, nebo o otevřené úvahy o zestátnění veřejnoprávních médií, jejichž nezávislost je jedním z pilířů svobodné společnosti.
Všechny tyto signály směřují k omezení kontroly moci a k posilování politického vlivu tam, kde nemá mít prostor.
Demokracie sama o sobě nepřežije, pokud o ni nebudeme aktivně pečovat. Svoboda nevydrží tam, kde převládne pohodlnost, strach z posměchu či pocit, že „stejně nic nezměníme“. Zlomové okamžiky našich dějin dokazují pravý opak. Že změny přicházejí tehdy, když lidé překonají vlastní pohodlí a rozhodnou se bránit hodnoty, na nichž stojí jejich země.
Pád totalitního režimu před pětatřiceti lety nebyl samozřejmostí. Za vším stáli studenti, občanské iniciativy i lidé, kteří se odmítli podřídit tehdejší propagandě a věřili, že pravda má mít místo ve veřejném prostoru. Jejich odvaha, občanské nasazení a ochota postavit se útlaku jsou dodnes inspirací pro nás všechny.
Dnes však čelíme jiné formě ohrožení. Moc získávají ti, kteří se k demokratickým hodnotám hlásí jen na oko, ale svými činy je podkopávají. Vidíme snahu ovládnout veřejnou debatu, umlčet kritiky, manipulovat prostřednictvím falešných účtů na sociálních sítích a zasévat nedůvěru mezi lidi. Je to postupné oslabování společnosti, které může vést k chaosu, konfliktům a nakonec k potlačení svobod – pokud tomu nebudeme čelit.
Havlův výrok o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí není prázdnou frází. Je to připomínka, že společnost drží pohromadě jen tehdy, když stojí na hodnotách, které nepodléhají momentálnímu politickému prospěchu. Je to poselství a odkaz budoucím generacím.
Každý z nás může přispět k ochraně demokracie – hlasem, postojem, odvahou ozvat se. A právě 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii🕊️ a Den studentstva🎓, je ideální příležitostí si to připomenout.
Letos se kvůli zdravotním důvodům nemohu zúčastnit pietního aktu na Národní třídě a dalších místech v Praze. Proto, až mi zdraví dovolí, půjdu vzdát úctu alespoň v Ostravě, na Masarykově náměstí. Právě zde se 20. listopadu 1989 odehrály první demonstrace, které komunistický režim oddaloval tím, že držel horníky v dolech v obavách z jejich protestů. Tehdy je zahájili herci Divadlo Jiřího Myrona a společně zpívali státní hymnu i Gaudeamus igitur – symboly naděje, soudržnosti a vzdoru.
Dnes máme stejnou povinnost: nerezignovat. Chráníme tím nejen minulost, ale především budoucnost naší země. Díky, že můžem ✌️❤️🇨🇿
Drozdík Petr
místopředseda hnutí NEZÁVISLÍ