Sociální demokracie s Plzeňáky

21/08/2026

O " péči o stromy" jsme už psali. Tady článek od naší kandidátky Zuzana Chalupná
Následná péče o stromy ve městě

Před deseti lety přibyla v Újezdě, hned vedle historického železného kříže na kamenném soklu, mladá lípa. Místo u drobných sakrálních staveb mívalo v české krajině vždy zvláštní atmosféru a výsadba nového stromu byla skvělým počinem. S odstupem jednoho dekády se však ukazuje, že samotným zasazením a prvotní zálivkou mladého stromku příběh zdaleka nekončí.

Lípa v Újezdě má v současnosti řadu suchých větví a je patrné, že by si zasloužila odborný pěstební zásah od zkušeného arboristy.

Od zálivky k arboristickému zásahu

U čerstvě vysazených stromů je klíčová pravidelná zálivka a ochrana kmene. Jakmile ale strom zakoření a povyroste, přechází do fáze, kdy potřebuje tzv. následnou péči. …

19/08/2026

Mám někdy pocit, že se část české levice začala víc zajímat o to, jak vypadáme ve světě, než o to, jak se žije lidem doma. Nezávislý pozorovatel už nad tím musí jen kroutit hlavou takovým způsobem, že mu možná za chvíli upadne. Jedni se snaží být za každou cenu probruse...

18/08/2026

Přístav v Plzni? Včera nadsázka. Dnes už vážně o vodě

Jak jste jistě pochopili, včerejší příspěvek o přístavu v Plzni byl humornou nadsázkou. Chtěli jsme s nadhledem ukázat, že některé projekty mohou vypadat skvěle na vizualizaci, ale jejich skutečný přínos je přinejmenším diskutabilní.

A tak jsme si řekli: když už projekt bez velkého smyslu, tak pořádně – co třeba přístav?

Jenže jsme zjistili, že přístav v Plzni nebyl žádný výmysl. Existovaly projekty na splavnění Berounky až do Plzně, především kvůli Škodovce a přepravě obřích výrobků. Dnes už ale takové výrobky v Plzni nevyrábíme. Přístav ani splavnění Berounky proto smysl nedávají.

Při studiu těchto projektů jsme ale narazili na něco, co už k legraci tolik není. Na vodu.

Součástí plánů byla i obrovská nádrž u Křivoklátu, která měla zadržovat stovky milionů kubíků vody. Tehdy kvůli plavbě, energetice a regulaci průtoků.

Dnes řešíme sucho, horko, přívalové deště a vodu, která z města často rychle odteče kanalizací.

Přehradu na Křivoklátu z plzeňského zastupitelstva samozřejmě neprosadíme. Náš vliv na její výstavbu je asi stejně velký jako na výstavbu kosmodromu pod Radyní.

Ale něco dělat můžeme. A chceme.

Plzeň už dnes dělá první kroky v hospodaření s dešťovou vodou. My chceme jít dál.

Chceme podporovat malé vodní plochy, retenční nádrže, jezírka a další vodní prvky v parcích, na sídlištích, ve vnitroblocích i u bytových domů.

Ne jako partyzánskou stavbu jezírka s trpaslíkem, ale jako odborně připravené projekty, které zadrží dešťovou vodu, pomohou při přívalových deštích a zároveň ochladí město.

A právě tady může město podat významnou pomocnou ruku. Pokud získáme vliv na rozhodování města, vytvoříme grantový program, který bude takové projekty významně podporovat – pro město, SVJ, bytová družstva i další vlastníky.

Plzeň má na co navazovat

Bolevecká rybniční soustava dokazuje, že Plzeň už před staletími uměla s vodou hospodařit.

Proč na tuto tradici nenavázat?

Plzeň má šanci být průkopníkem – a klidně světovým. Nemusí jít o megalomanské projekty za miliardy. Stačí začít dělat stovky chytrých malých věcí.

Chceme město, které bude připravené na sušší a teplejší budoucnost.

Přístav v Plzni nechceme. Chceme Plzeň, která vodu neztrácí, ale umí ji zadržet.

Před staletími jsme stavěli rybníky.

Teď je čas postavit na této tradici moderní Plzeň.

17/08/2026

CHCETE V PLZNI PŘÍSTAV?

Než nám začnete říkat, že jsme se zbláznili, přečtěte si nejdříve příběh plánovaného splavnění Berounky až do Plzně.

Není to žádná novinka.

První návrhy na splavnění Berounky se objevily už v roce 1901. V letech 1911–1912 vznikaly konkrétní projekty vodní cesty, která měla spojit Plzeň s evropskou sítí vodních cest.

A nešlo o žádnou fantazii.

V roce 1922 představil profesor Antonín Smrček podrobný projekt vodní cesty Plzeň–Regensburg. Projekt počítal s 21 plavebními stupni s plavebními komorami a s vodní cestou dlouhou téměř 170 kilometrů mezi Plzní a Regensburgem. Technicky byl projekt podle pozdějších odborných hodnocení zpracován velmi kvalitně.

K myšlence se odborníci vraceli i v dalších desetiletích. Ještě v 70. a 80. letech se vážně diskutovalo o řešeních, která by umožnila lodní dopravu až do Plzně, mimo jiné kvůli přepravě rozměrných výrobků ze Škodových závodů.

A dokonce po těchto plánech máme v Plzni dodnes hmatatelný důkaz.

V roce 1983 byl na Mži u Štruncových sadů vybudován klapkový jez a jeho součástí byly základy pro budoucí plavební komoru. Tehdejší předpoklad počítal s vedením lodní dopravy směrem ke Skvrňanům, kde měl být přístav u Škodových závodů.

Takže otázka zní:

Proč ne?

V době, kdy Českou republiku stále častěji trápí sucho, nedostatek vody a potřeba vody v krajině zadržovat, by další vodní plochy a vodohospodářská infrastruktura mohly být zajímavým přínosem nejen pro Plzeň, ale pro celý region.

Náš nápad jsme proto konzultovali také s odborníkem na danou tematiku.

Obrátili jsme se na barona Wilhelma von Münchhausena, majitele a hlavního projektanta společnosti Münchhausen Wasser- und Luftwege GmbH, specializující se na plánování vodních a vzdušných dopravních cest.

V e-mailu ze dne 1. dubna 2026 nám odpověděl:

„Ein Hafen in Pilsen wäre zweifellos von großem Vorteil für die Stadt, die gesamte Region und möglicherweise sogar für die Tschechische Republik.“

Tedy:

„Přístav v Plzni by byl nepochybně velkým přínosem pro město, celý region a možná i pro celou Českou republiku.“

A tak se vás ptáme:

CHCETE V PLZNI PŘÍSTAV?

Napište nám svůj názor.

Pokračování příště.

16/08/2026

Kotě za zamčenými dveřmi. Když zákon nestačí včas pomoci

Čerstvá zkušenost, která mě přiměla přemýšlet, jestli máme zákony nastavené správně.

Našel jsem kotě zavřené v uzamčené garáži. Zoufale mňoukalo a bylo zjevné, že tam nemá co dělat a potřebuje pomoc. Později se ukázalo, že tam bylo přibližně pět dní bez vody a jídla.

Městská policie přijela a několik hodin se mnou u garáže zůstala. Strážníci se snažili pomoci, ale neměli pravomoc násilně otevřít cizí garáž.

Přijela i Policie ČR. Policista ale dospěl k závěru, že není naplněna podmínka umožňující garáž násilím otevřít – tedy dostatečné podezření na týrání zvířete.

A tak jsme čekali. Celkem asi sedm hodin.

Mezitím se hledal majitel. Nakonec se podařilo zjistit, komu garáž patří, jenže nebyl doma a nereagoval na telefon. Stejně tak jeho nejbližší příbuzní.

Čekáte tedy, jestli se dřív podaří najít majitele, nebo jestli se kotě uvnitř nedožije chvíle, kdy se garáž otevře.

Naštěstí měl příběh šťastný konec. Díky nadstandartní pomoci několika dalších lidí, se nakonec majitele podařilo najít, přijel a garáž otevřel. Kotě přežilo.

Jak se tam dostalo, už se asi nikdy nedozvíme. Mohlo tam vběhnout, mohl ho tam nechtěně přivézt majitel v autě nebo to mohlo být úplně jinak.

Právě tahle zkušenost mě přivedla k otázce, jestli by zákon neměl jasně definovat pojem „zvíře v bezprostředním ohrožení“.

Současný zákon sice mezi týrání řadí i omezování výživy zvířete včetně napájení. Problém ale nastává, když je zvíře zavřené v prostoru, do kterého se bez překonání zámku nelze dostat.

Co když je majitel na dovolené? V nemocnici? Nebo prostě několik dní nezvedá telefon?

Neříkám, že má policie dostat právo libovolně otevírat cizí prostory. Ale v jasně definované situaci, kdy je zvíře prokazatelně v ohrožení, by možnost rychlého zásahu podle mě existovat měla.

Protože v mém případě se majitel nakonec našel.

Ale příště už se najít nemusí. A uvnitř může být zvíře, které se samo zachránit nedokáže.

08/08/2026

Tak čerstvý zážitek...vyklízíte, poctivě odpad roztřídíte na dřevo, kov , seženete vozík a odvezete do Sběrného dvora na Jateční...Sice po tom, co před cca rokem nám nevzali stavební suť a hnali nás s ní na Slovany, dneska odevzdáno...ale. A to ještě ten kontejner na dřevo byl alespoň otevřený z boku, do těch ostatních lezete po rozviklaných schůdkách a hážete to horem....

04/08/2026

Je určitě fajn sázet nové stromky. Jednou vyrostou a v tomhle horku budou dávat stín a ochlazovat...Teda tyhle už ne...Ono vysadit mladé stromky a nepostarat se o jejich zalití = vyhozené peníze z naší společné kapsy....fotografie jsou, ze Staniční ulice a je to okraj Parku na Homolkách...fotky pořídila dnes naše kandidátka Zuzana Chalupná

31/07/2026

30/07/2026

https://e-petice.cz/petitions/petice-za-zachovani-vojenske-letecke-zachranne-sluzby--linich.html

29/07/2026

Místopředseda Sociální demokracie (SOCDEM) Michal Chalupný vystudoval obchod, ekonomiku a veřejnou správu, profesně působil v obchodě, reklamě a podnikání. Dlouhodobě se věnuje komunální politice, kdy byl mj. starostou obvodu Plzeň 4 (2010–2018) a více než 20 let zastupitelem m...