05/06/2026
Konference, společně za terramaci
V našem Domově se již několikátým rokem úspěšně věnujeme paliativní péči, kdy je potřeba stálého vzdělávání a hledání nových cest, které povedou ke krásným a důstojným koncům života našich klientů. Jakož to člen našeho multidisciplinárního paliativního týmu jsem měla příležitost zúčastnit se konference – Společně za terramaci, která se věnovala inovativní ekologické metodě pohřbívání (přeměně těla na půdu).
Akce nabídla přednášky o přírodním pohřebnictví, právní legalizaci i panelové diskuse s německými odborníky. Organizátorem a hlavním zdrojem informací pro tuto událost byl spolek Poslední stopa v čele s panem Adamem Vokáčem, který celou konferencí jakožto moderátor provázel.
A čím mě konference o terramaci uchvátila? Především hlubokou myšlenkou a poselstvím, kdy symbolikou terramace je regenerace života.
Až jednou umřu, chtěla bych se stát součástí své zahrady, ideálně jako kompost, který ze mě vznikne právě při terramaci. A co je vlastně terramace a jak probíhá?
Do terramační kolébky se ukládá tělo zesnulého, zabalené do přírodního plátna a do směsi suchých organických materiálů slámy, vojtěšky a dřevní štěpky. Po obřadu se kolébka zavře a proces „kompostování“, může začít. Kolébka se mírně hýbe, kontroluje se vlhkost a teplota. Právě vyšší teplota 70 °C je signálem, že se tělo správně rozkládá. Hotovo je za 40dní, kdy se z měkkých tkání stane kompost, kosti se musejí nadrtit a poté se vrátí zpět do terramační hmoty. Na tom není nic neobvyklého, kosti se drtí i po kremaci. Oproti kremaci spotřebuje terramace jen zlomek energie a jejím výsledkem je maximálně úrodný kompost pro zahradu (ne, jen p***l).
Terramace je možná v některých částech Německa a v USA. U nás ji velmi propaguje spolek Poslední stopa.
Jsem moc ráda, že jsem mohla být u TOHO. Je hezké, kam směřuje české pohřebnictví. Mít na výběr je svoboda a vědět, že mám na zahradě třeba jabloň z terramátu po babičce je pro mě smíření, naděje a láska.
S úctou Kristína Malá
