Jakub Fraj - ekonom z nezisku

Jakub Fraj - ekonom z nezisku Věřím v sílu neziskového sektoru. Už přes 10 let řídím a podporuji organizace, které mění životy lidí – od projektů pro děti po rozvoj sociálních služeb.

KDO KONTROLUJE TY, KTEŘÍ KONTROLE UNIKAJÍ?V posledních týdnech se znovu objevily zprávy o nelegálních zařízeních pro sen...
31/07/2026

KDO KONTROLUJE TY, KTEŘÍ KONTROLE UNIKAJÍ?

V posledních týdnech se znovu objevily zprávy o nelegálních zařízeních pro seniory. Místech, která se navenek tváří jako ubytování nebo penzion, ale ve skutečnosti poskytují pobytové sociální služby bez registrace, bez odborného personálu a bez pravidel, která stát od registrovaných poskytovatelů vyžaduje. Zkušenosti z některých případů ukazují, že právě zde mohou vznikat závažná rizika pro důstojnost, zdraví i bezpečí klientů.

Pokaždé, když podobná kauza vyjde najevo, řešíme konkrétní selhání. Mnohem důležitější je ale podle mě jiná otázka. Proč je vůbec možné, že taková zařízení fungují tak dlouho, aniž by je někdo zastavil?

Současný systém je totiž nastaven zvláštně. Registrované sociální služby podléhají pravidelným kontrolám krajů i Ministerstva práce a sociálních věcí. Kontroluje se kvalita, personální zabezpečení, dokumentace, hospodaření i dodržování standardů kvality. A to je správně. Klienti musí být chráněni.

Jenže vedle toho existuje část trhu, která se této kontrole prakticky vyhne.

Registrace sociálních služeb je v kompetenci krajů. Ty zároveň řeší podněty na nelegální poskytování služeb na svém území. Jenže personální kapacity krajů jsou omezené a aktivně vyhledávat nelegální poskytovatele nebo s nimi vést složitá správní řízení je mimo jejich reálné možnosti. Výsledkem je paradox. Největší kontrolní zátěž nesou ti, kteří pravidla dodržují. Největší riziko přitom často představují ti, kteří stojí úplně mimo systém.

Vedle nelegálních zařízení ale vidím ještě jeden trend, o kterém se příliš nemluví.

Přibývá pobytových sociálních služeb, které jsou sice řádně registrované, ale nejsou součástí krajských sítí sociálních služeb a nepobírají provozní dotace. To samo o sobě není problém. Problém nastává ve chvíli, kdy vedle zákonné smlouvy o poskytování sociální služby vznikají další soukromoprávní dohody o “nadstandardech”, darech nebo jiných platbách, které fakticky obcházejí limity úhrad stanovené vyhláškou. Pokud pak rodina přestane být schopná tyto částky hradit, dostává se do mimořádně zranitelné situace. Senior, který už nemá kam jít, se najednou ocitá pod ekonomickým tlakem, který by v systému sociálních služeb vůbec neměl existovat.

Nechci tím říct, že každá soukromá služba funguje tímto způsobem. Naopak. Existuje řada kvalitních soukromých poskytovatelů, kteří odvádějí skvělou práci. Stejně tak ale existují případy, které ukazují, že současná pravidla mají mezery a umožňují modely podnikání, jež jsou v rozporu s principem dostupné sociální služby.

A právě tady podle mě chybí reforma.

Potřebujeme jasně rozdělit odpovědnosti mezi stát a kraje, posílit kapacity pro odhalování nelegálních poskytovatelů a nastavit účinnější dohled nad dodržováním pravidel financování registrovaných služeb. Protože pokud stát věnuje většinu své kontrolní energie těm, kteří pravidla plní, a jen omezenou pozornost těm, kteří je obcházejí, nevzniká bezpečnější systém.

Vzniká jen systém, ve kterém se poctivost stává konkurenční nevýhodou. A to je špatně především pro ty, kvůli kterým celý systém sociálních služeb existuje – pro seniory a jejich rodiny.

Komunitní centrum Petrklíč

DALŠÍ MILNÍK. A HLAVNĚ POTVRZENÍ, ŽE TO MĚLO SMYSL.Když jsem v květnu psal o prvních měsících fungování Centra dětské a ...
23/07/2026

DALŠÍ MILNÍK. A HLAVNĚ POTVRZENÍ, ŽE TO MĚLO SMYSL.

Když jsem v květnu psal o prvních měsících fungování Centra dětské a rodinné psychologie Petrklíč, překvapila nás rychlost, s jakou se zaplnily naše kapacity. Bylo jasné, že potřeba dostupné psychologické podpory pro děti a jejich rodiče je větší, než jsme původně odhadovali.

Dnes máme za sebou další důležitý milník. Od zahájení projektu letos v březnu se na nás obrátilo už 150 rodin. Pro letošní rok přitom plánujeme poskytnout přibližně 600 hodin psychologického poradenství a podpořit kolem 200 rodin. Pokud bude současný trend pokračovat, víme už dnes, že rok 2027 bude znamenat další rozšíření projektu.

Mám radost, že se potvrzuje naše původní myšlenka. Rodiny nehledají jen pomoc ve chvíli, kdy se situace dostane do krize. Čím dál více rodičů přichází včas – když chtějí porozumět svému dítěti, zlepšit komunikaci doma nebo získat jistotu, že obtížnou situaci řeší správně. Přesně tak by podle mě měla psychologická podpora fungovat.

Proto dnes nepřemýšlíme jen o tom, kolik psychologů budeme potřebovat. Přemýšlíme také nad tím, jaké další služby mohou rodinám pomoci. Vedle individuálního poradenství chceme rozvíjet sdílecí skupiny pro rodiče, vzdělávací semináře i další preventivní aktivity. Věřím, že právě prevence bude v příštích letech stejně důležitá jako samotná terapie.

A protože tento projekt stavíme především podle potřeb rodin, rád bych se zeptal i vás.

Co podle vás dnes nejvíce chybí v oblasti podpory duševního zdraví dětí a rodičů? Jaké služby byste sami uvítali nebo doporučili?

Budu rád za vaše zkušenosti i nápady. Možná právě některé z nich budou součástí další kapitoly Petrklíče.

Komunitní centrum Petrklíč

TERÉNNÍ PÉČE UŽ NENÍ ALTERNATIVA. JE TO NUTNOST.MPSV společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a společností D...
22/07/2026

TERÉNNÍ PÉČE UŽ NENÍ ALTERNATIVA. JE TO NUTNOST.

MPSV společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a společností Deloitte zveřejnilo novou studii o budoucnosti dlouhodobé sociální péče v Česku. Její hlavní závěr je jednoznačný – česká populace rychle stárne a současný systém nebude možné dlouhodobě udržet beze změn.

Za nejdůležitější považuji, že studie potvrzuje několik věcí, o kterých poskytovatelé terénních služeb mluví už řadu let.

📌 Budoucnost není jen v rozšiřování pobytových zařízení. Klíčovou roli budou hrát terénní, ambulantní a komunitní služby, které lidem umožní zůstat co nejdéle doma.

📌 Stejně důležitá je podpora neformálních pečujících. Rodiny dnes nesou obrovskou část péče, ale bez finanční, odborné a odlehčovací podpory jejich možnosti narážejí na své limity.

📌 Studie zároveň upozorňuje, že systém bude potřebovat stabilní ekonomický model, větší propojení zdravotní a sociální péče, posílení personálních kapacit i zapojení moderních technologií.

V Komunitním centru Petrklíč se těmto tématům věnujeme každý den. Poskytujeme terénní péči seniorům, podporujeme rodiny, které pečují o své blízké, a dlouhodobě říkáme, že kvalitní péče nezačíná ve chvíli, kdy člověk nastoupí do pobytového zařízení. Začíná doma.

Jsem rád, že se na těchto prioritách dnes shodují nejen poskytovatelé, ale také analytici a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Teď ale přichází ta těžší část. Pokud má být terénní péče skutečně páteří systému, musí tomu odpovídat také financování, personální podpora a dostupnost služeb v regionech.

Demografie totiž nepočká. A čím déle budeme odkládat potřebné změny, tím dražší budou.

Komunitní centrum Petrklíč Ministerstvo práce a sociálních věcí

MALÉ TÁBORY. VELKÉ VĚCIMinulý týden jsme jako Petrklíč trávili s dětmi na příměstském táboře. Bylo v něm všechno, co k l...
14/07/2026

MALÉ TÁBORY. VELKÉ VĚCI

Minulý týden jsme jako Petrklíč trávili s dětmi na příměstském táboře. Bylo v něm všechno, co k létu patří – spousta pohybu, výlety, stavění stanů, hledání pokladu, nová kamarádství i radost z obyčejných věcí. Když jsem si procházel fotografie, uvědomil jsem si, že právě kvůli takovým okamžikům má smysl budovat místa, kde se děti cítí dobře a kam se rády vrací.

Mám radost, že se nám letos podařilo získat nový objekt bývalé mateřské školy na Praze 10. Nechceme, aby sloužil jen jako další budova. Chceme z něj vytvořit místo, které bude pomáhat dětem i jejich rodinám. Nyní zde připravujeme otevření nové dětské skupiny, které bude následovat také otevření další pobočky Centra dětské a rodinné psychologie Petrklíč.

Dlouhodobě věřím, že péče o společnost nezačíná až ve chvíli, kdy člověk zestárne nebo se dostane do obtížné životní situace. Začíná mnohem dřív – u bezpečného prostředí, kvalitních vztahů a dostupné podpory pro děti a jejich rodiče.

Petrklíč je pro mnoho lidí spojený hlavně se sociálními službami pro seniory. To se nemění. Jen k tomu postupně přidáváme další dílek skládačky. Protože pokud chceme měnit společnost k lepšímu, musíme být připraveni pomáhat v každé etapě života.

Komunitní centrum Petrklíč

SOCIÁLNÍ SLUŽBY POTŘEBUJÍ VÍC NEŽ 5,7 %MPSV oznámilo, že pro rok 2026 navýšilo financování sociálních služeb. Krajský do...
13/07/2026

SOCIÁLNÍ SLUŽBY POTŘEBUJÍ VÍC NEŽ 5,7 %

MPSV oznámilo, že pro rok 2026 navýšilo financování sociálních služeb. Krajský dotační titul vzrostl o 733,8 milionu Kč, nadregionální o 100 milionů Kč a dalších 800 milionů Kč přineslo financování z OPZ+. Celkem jde o 1,634 miliardy korun navíc, tedy přibližně 5,7 % oproti loňským 28,5 miliardám Kč.

To je dobrá zpráva. Jenže čísla je potřeba číst v souvislostech.

Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb představuje samotný růst platů v sociálních službách dodatečné náklady ve výši 2 až 3 miliard korun. K tomu je potřeba připočítat inflaci, růst cen energií, služeb i materiálu a také rozšiřování kapacit, které stát i kraje od poskytovatelů očekávají.

Současně nedošlo k valorizaci úhradové vyhlášky, takže příjmy od klientů zůstaly stejné. Navýšení o 5,7 % se tak týká pouze dotační části financování, nikoliv celkových příjmů poskytovatelů. Přitom mzdy v české ekonomice meziročně rostou přibližně o 8 %.

V Komunitním centru Petrklíč poskytujeme ročně více než 60 000 hodin terénní osobní asistence a pečovatelské služby pro několik stovek seniorů ve třech krajích. Letos přitom na jednu hodinu péče dostáváme od státu méně prostředků než v minulém roce. A stejnou zkušenost dnes popisuje řada dalších poskytovatelů.

Pokud chceme udržet dostupnost sociálních služeb, bude potřeba ještě letos hledat prostředky na jejich dofinancování a pro rok 2027 nastavit financování podle skutečných nákladů. Jinak budeme od poskytovatelů očekávat více péče, vyšší mzdy i další rozvoj, ale se stále menším objemem prostředků na jednu hodinu poskytované služby. To nakonec může vést k omezení péče a kolapsu systému.

Komunitní centrum Petrklíč Ministerstvo práce a sociálních věcí Aleš Juchelka Marian Jurečka Václav Pláteník Hayato Okamura Lucie Sedmihradská • Starostové

PĚT LET SPOLUPRÁCE, KTERÉ VYÚSTILY V MEMORANDUMVčera jsem měl společně s generálním ředitelem Vězeňské služby České repu...
25/06/2026

PĚT LET SPOLUPRÁCE, KTERÉ VYÚSTILY V MEMORANDUM

Včera jsem měl společně s generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky možnost podepsat memorandum o spolupráci mezi Vězeňskou službou ČR a Komunitním centrem Petrklíč.

Podpis memoranda je důležitý okamžik. Nevnímám ho však jako začátek spolupráce, ale spíše jako potvrzení něčeho, co společně budujeme už více než pět let. Během této doby jsme spolupracovali na řadě projektů – nejdříve hlavně ve spolupráci s Vězeňskou duchovenskou péčí v rámci programu Mentoring a mezinárodních spoluprací s norskými partnery a další rozvojové aktivity ve vězeňství.

Za tu dobu jsem měl možnost poznat desítky lidí napříč Vězeňskou službou. Příslušníky na jednotlivých věznicích, kteří se zapojovali do realizace projektů. Ředitele věznic, kteří hledali nové cesty, jak zlepšovat práci s odsouzenými. Zástupce Generálního ředitelství, kteří byli otevřeni inovacím. Kaplany, duchovenské pracovníky a dobrovolníky, kteří dlouhodobě pomáhají lidem nacházet cestu ke změně.

Co mají všichni společné? Ve většině případů dělají mnohem více, než jim ukládá pracovní náplň. Neřeší jen administrativní stránku věci, ale skutečný smysl své práce. Právě díky tomu jsme mohli vést otevřené a konstruktivní debaty o tom, jak si vzájemně pomoci, jak lépe propojit veřejný a neziskový sektor a jak společně posouvat systém správným směrem.

O to více mě těší, že od včerejšího dne má naše spolupráce také oficiální rámec. Memorandum vytváří prostor pro její další rozvoj a posílení. Není cílem samo o sobě. Je nástrojem, který nám umožní efektivněji realizovat konkrétní aktivity a dlouhodobé změny.

Jedním z nejbližších cílů je rozšíření programu Mentoring do šesti věznic od ledna 2027 a vytvoření podmínek pro jeho stabilní a dlouhodobý provoz. Navazujeme tím na několik let pilotního ověřování v různých věznicích a na zkušenosti, které jsme společně získali. Velmi si vážím toho, že Vězeňská služba vnímá mentoring jako smysluplný nástroj podpory a má zájem jej dále rozvíjet.

Podepsané memorandum proto nevnímám pouze jako formální dokument. Beru ho jako potvrzení vzájemné důvěry, která vznikala řadu let, a zároveň jako jasný závazek, že chceme společně pokračovat i v budoucnu.

Děkuji všem kolegům z Vězeňské služby ČR, se kterými jsme měli možnost v posledních letech spolupracovat. Těším se na další společné projekty, které pomohou lidem připravit se na návrat do běžného života a zvýší jejich šanci uspět po propuštění na svobodu.

Komunitní centrum Petrklíč Vězeňská služba České republiky Vězeňská duchovenská péče

KONCEPCE VĚZEŇSTVÍ 2035: OD INTUICE K DATŮM A DOPADUDnes jsem se zúčastnil setkání nestátních neziskových organizací s O...
24/06/2026

KONCEPCE VĚZEŇSTVÍ 2035: OD INTUICE K DATŮM A DOPADU

Dnes jsem se zúčastnil setkání nestátních neziskových organizací s Odborem výkonu vazby a trestu Vězeňské služby ČR. Hlavním tématem byla nová Koncepce rozvoje vězeňství do roku 2035 a role neziskových organizací při jejím naplňování.

Na představené koncepci oceňuji především její progresivní charakter. Počítá s výraznější digitalizací vězeňství, zaváděním nových přístupů k práci s odsouzenými i systematickou podporou zaměstnanců Vězeňské služby. Zároveň jasně pojmenovává oblast, kde bude spolupráce s neziskovým sektorem klíčová – propojení penitenciární a postpenitenciární péče. Právě kvalitní příprava na propuštění a návaznost na síť služeb na svobodě patří mezi nejdůležitější nástroje, jak dlouhodobě snižovat recidivu.

Silným momentem celé koncepce je důraz na vyhodnocování skutečného dopadu jednotlivých aktivit. Nestačí pouze realizovat programy – je potřeba vědět, zda fungují. Koncepce proto počítá se standardizací sběru dat, jejich průběžným vyhodnocováním a sledováním konkrétních výsledků, například ve vztahu k recidivě nebo počtu podpořených osob. To považuji za velmi důležitý krok směrem k efektivnějšímu a transparentnějšímu systému.

Aktuálně spolupracuje Vězeňská služba přibližně se 70 neziskovými organizacemi. Na jednotlivých věznicích probíhá více než 300 forem spolupráce a podpůrné programy každoročně pomáhají tisícům lidí. V systému se přitom pohybuje přibližně 19 000 osob, z nichž kolem 11 000 je každý rok propuštěno a obdobný počet nově nastupuje do výkonu trestu. Právě vysoká fluktuace i stále významná míra recidivy ukazují, jak důležitá je kvalitní práce před propuštěním i po něm.

O to více mě těší, že se tento směr potkává s tím, co aktuálně připravujeme v Petrklíči. V rámci projektu financovaného z OPZ+ chceme vytvořit evaluační schéma našeho programu Mentoring. Zaměříme se na to, jaká kvalitativní i kvantitativní data mají být sbírána, jak program průběžně vyhodnocovat a jak nastavit dlouhodobé sledování jeho dopadu. Naším cílem není pouze doložit, že program probíhá, ale především porozumět tomu, jaké změny skutečně přináší účastníkům i společnosti.

Velmi mě také potěšilo představení nového poradního orgánu generálního ředitele Vězeňské služby, ve kterém budou zastoupeny neziskové organizace. Jeho úkolem bude přispívat k vyhodnocování koncepce, rozvoji spolupráce mezi veřejným a neziskovým sektorem a posuzování nových inovací a přístupů.

Mám radost, že jsem byl do tohoto poradního orgánu přizván. Vnímám to jako příležitost nabídnout své zkušenosti z oblasti sociálních služeb, evaluace programů a práce s lidmi v obtížných životních situacích. Věřím, že právě propojení praxe, dat a mezioborové spolupráce může přispět k tomu, aby se české vězeňství posouvalo směrem k vyšší efektivitě a skutečnému snižování recidivy.

Komunitní centrum Petrklíč Vězeňská služba České republiky

KDYŽ PROSTOR DÁVÁ NADĚJIDnes jsem měl možnost být v Ostravě u otevření nové kaple ve Věznici Heřmanice. Na první pohled ...
23/06/2026

KDYŽ PROSTOR DÁVÁ NADĚJI

Dnes jsem měl možnost být v Ostravě u otevření nové kaple ve Věznici Heřmanice. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde „jen“ o další stavební projekt. Ve skutečnosti je to však mnohem víc. Je to prostor vytvořený pro zastavení, ztišení a odpočinek – nejen pro osoby ve výkonu trestu, ale také pro zaměstnance věznice, kteří zde každý den vykonávají náročnou službu.

Na kapli mě zaujaly hned dvě věci. Tou první je její architektonické zpracování. Návrh vznikl pod vedením profesionálního architekta a příprava i realizace trvaly téměř dva roky. Výsledkem je nadčasový prostor, který mi svou atmosférou připomněl některé moderní kaple, které jsem měl možnost navštívit v Norsku. Místo, které člověka doslova pohltí a na chvíli vytrhne z každodenního ruchu. Přesně takové prostory mají schopnost otevírat prostor pro přemýšlení, reflexi a změnu.

Druhým specifikem je samotný způsob vzniku projektu. Kaple byla vybudována díky spolupráci Vězeňské služby ČR, neziskové organizace Vězeňská duchovenská péče a individuálních dárců. Právě takové propojení veřejného sektoru, občanské společnosti a filantropie považuji za mimořádně smysluplné. Ukazuje, že i zdánlivě složité projekty lze realizovat tam, kde existuje společná vize a ochota spolupracovat.

Dnešní slavnostní vysvěcení proběhlo za účasti zástupců Vězeňské služby, církví i dárců, kteří se na vzniku kaple podíleli. Jsem rád, že jsem mohl být u toho.

Věřím, že podobných projektů bude v České republice přibývat. Protože důstojné prostředí, které podporuje lidskost, respekt a vnitřní proměnu, má své místo všude tam, kde pracujeme s lidmi a jejich příběhy.

Vězeňská služba České republiky Vězeňská duchovenská péče

KDYŽ SE PROPOJÍ NEMOCNICE A TERÉN, DÁVÁ TO SMYSLMám radost, že Zastupitelstvo MČ Praha 10 v noci schválilo další část po...
23/06/2026

KDYŽ SE PROPOJÍ NEMOCNICE A TERÉN, DÁVÁ TO SMYSL

Mám radost, že Zastupitelstvo MČ Praha 10 v noci schválilo další část podpory projektu Zkratka domů, který realizuje Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ve spolupráci s MČ Praha 10 a dalšími partnery.

Projekt pomáhá lidem se sníženou soběstačností vracet se z nemocnice co nejdříve a bezpečně zpět do domácího prostředí. První výsledky ukazují, že intenzivní spolupráce zdravotních a sociálních služeb funguje – více než 90 % pacientů v intervenční větvi projektu dosáhlo stanovených cílů a mohlo pokračovat v životě doma.

O to větší radost mám z toho, že součástí pilotáže je také Komunitní centrum Petrklíč. Zajišťujeme osobní asistenci, sociální poradenství i půjčovnu kompenzačních pomůcek a máme možnost být u hledání nového modelu propojení zdravotní a sociální péče.

Právě podobné projekty ukazují, že když jednotlivé služby spolupracují, mohou lidé po hospitalizaci získat větší šanci na návrat k samostatnosti a kvalitnímu životu doma.

Praha 10 FNKV Komunitní centrum Petrklíč

Adresa

Praha

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Jakub Fraj - ekonom z nezisku zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet