Fyziologický ústav AV ČR

31/05/2026

SOUTĚŽ 3💥
1) vyber správnou odpověď (na konci videa)
2) přijď s ní k našemu stánku na v Letňanech, který se koná 4.-6. června 2026, 10-18 hodin
3) vyzvedni si náš nový merch 🥰

29/05/2026

19/05/2026

SOUTĚŽ 💥
1) vyber správnou odpověď (na konci videa)
2) přijď s ní k našemu stánku na v Letňanech, který se koná 4.-6. června 2026
3) vyzvedni si náš nový merch 🥰

07/05/2026

🌍 Na Den Země se naši vědci, vědkyně a jejich rodiny potkali v biomedicínském kampusu AV ČR v Praze-Krči s kolegy z dalších ústavů. Vzali rukavice, pytle a vyrazili ven.

Společně uklidili okolí ústavů, strávili čas mimo laboratoře a den zakončili u ohně.

Akce je součástí iniciativy Sustainable Biomed, která od roku 2019 propojuje zaměstnance biomedicínských ústavů v Krči a hledá cesty, jak dělat vědu i každodenní provoz kampusu udržitelněji.

Nejde ale jen o jeden úklid. Vědci a zaměstnanci zapojení do iniciativy se dlouhodobě věnují také podpoře biodiverzity v areálu, šetrnějšímu sekání trávníků, instalaci ptačích budek a hmyzích hotelů, udržitelnější dopravě, zdravější stravě, třídění odpadu, úsporám energií i popularizačním akcím, jako jsou přírodovědné vycházky nebo promítání filmů s ekologickou tematikou.🌱

01/05/2026

📅 Metformin patří mezi nejčastěji předepisované léky na cukrovku. Co když nám ale dokáže říct mnohem víc než jen to, že ho pacient užívá?

🧬 Metabolity – malé molekuly v našem těle – odrážejí, co se v organismu skutečně děje. U lidí s cukrovkou se jejich hladiny výrazně liší oproti zdravé populaci.

🧠 Některé z nich dokonce souvisejí s centry v mozku, která ovlivňují hlad a sytost.

💡 Může takové „čtení“ metabolismu pomoct lékařům lépe sledovat léčbu nebo vyvíjet nové terapie? 👇

01/05/2026

🧠 Mozek váží jen dvě procenta lidské hmotnosti, ale spotřebuje až dvacet procent veškeré tělesné energie. Není se proto čemu divit, že býváme i z obyčejného myšlení unavení.

🔬 O mozku toho sice víme čím dál tím víc, přesto nás nové objevy občas překvapí. 🏃‍♂️ Třeba když zjistíme, že pro rozvoj mozku je důležitý nejen paměťový trénink, ale také fyzická aktivita, která zdaleka není jen o jeho okysličení.

🎧Poslechněte si neurovědce Aleše Stuchlíka z Fyziologický ústav AV ČR na Český rozhlas ⤵️
https://1url.cz/eeBBk

24/04/2026

Duben je měsícem zvyšování povědomí o autismu ( month). Možná ale nepotřebujeme jen více informací, často chybí spíše porozumění a empatie.

Autismus ( ) je neurovývojová odlišnost, která ovlivňuje způsob, jakým mozek zpracovává informace, vnímá podněty a vytváří sociální porozumění. Nevzniká jedním znakem ani jednou příčinou, jde o kombinaci více rysů, které se projevují dlouhodobě v průběhu vývoje.

Důležitou roli v raném vývoji mozku hraje také tzv. synaptické prořezávání (pruning) - proces, při kterém se odstraňují méně využívaná nervová spojení a posilují ta aktivní. Právě regulace těchto procesů je u ASD narušená a je jedním z témat současného výzkumu na .

Důležité je, že jednotlivé rysy spojené s autismem (např. potřeba rutiny nebo citlivost na podněty) se v určité míře vyskytují i u neurotypické populace. Samy o sobě ale diagnózu neurčují, rozhodující je jejich kombinace, intenzita a dopad na každodenní fungování.
Autismus je zároveň velmi různorodý - neexistuje jeden typický autistický mozek. Každý člověk na spektru má jedinečný profil schopností i výzev.

Současný výzkum také upozorňuje na tzv. "problém dvojí empatie". Nejde jen o to, že by autističtí lidé nerozuměli neurotypickým - často si navzájem nerozumí obě skupiny.

Možná tedy nejde jen o měsíc "awareness", ale i o připomínku, že porozumění je obousměrné, a že empatie je stejně důležitá jako zvyšování povědomí.

02/04/2026

Pokud jste nestihli Týden mozku, máme pro vás druhou šanci 👇Zveme vás na dvojitou popularizační přednášku ve spolupráci s Národní ústav duševního zdraví.

🧠 Jak mozek pozná, že je situace nebezpečná - třeba na křižovatce?

Abychom se mohli orientovat ve světě, mozek si neustále vytváří vnitřní „mapy“ prostoru. Klíčovou roli v tom hraje hipokampus, který propojuje místa, objekty i naše zkušenosti.

Nejde ale jen o prostor. Hipokampus zpracovává i čas - tedy pořadí událostí a jejich návaznost. Podle tzv. hypotézy časové kompakce mozek tyto informace zjednodušuje a vytváří představy o tom, co se pravděpodobně stane dál.

Jak nám hipokampus pomáhá orientovat se v neustále se měnícím světě? A co se stane, když tento systém přestane fungovat?

31/03/2026

🧠 Co kdybychom dokázali zapnout nebo vypnout konkrétní neurony… a sledovat, jak to ovlivní chování?

V Laboratoři neurofyziologie paměti hledáme bakalářské a magisterské studenty do týmu, kde se spojuje moderní neurověda, technologie a skutečné otázky o duševním zdraví.

🔗 https://fgu.cas.cz/vyzkum-a-laboratore/vyzkumna-oddeleni/neurofyziologie-pameti/

🔬 Na čem budeš pracovat?
Zaměřujeme se na roli prefrontálních interneuronů v depresním chování - tedy buněk, které fungují jako „dirigenti“ mozkové aktivity.

A jak na to jdeme?

✨ Optogenetika - ovládání neuronů světlem
💊 Chemogenetika - cílená aktivace/inhibice neuronů pomocí receptorů
⚡ Elektrofyziologie - měření mozkové aktivity a oscilací
🧠 Behaviorální testy - protože depresi opravdu nejde studovat jen „na buňkách“
📊 Strojové učení - analýza chování zvířat pomocí modelů
🧫 Histologie - ověření, že všechno fungovalo tak, jak mělo

Od kryokutu a mikroskopu přes pájení konektorů až po analýzu dat v Pythonu - dostaneš se k celému procesu skutečného výzkumu.

📉 Každý 4. člověk zažije během života depresi.
📍 Prefrontální kůra hraje klíčovou roli v rozhodování i regulaci emocí.
👉 A právě její interneurony můžou být jedním z klíčů k pochopení toho, co se při depresi děje.

👩‍🔬 Práce probíhá pod vedením Mgr. Karolíny Hrůzy, Ph.D. (ano, s Hrůzou zkoumáme… no, však víš 😄)

28/03/2026

Změna času ⏰ je za rohem.

Většina z nás žije podle hodin na zdi - ne podle těch v našem mozku.

Naše vnitřní biologické hodiny jsou řízené světlem a koordinované malou oblastí v mozku. Určují, kdy jsme bdělí, kdy unavení a kdy je náš čas na spánek.

Problém nastává ve chvíli, kdy se tento vnitřní čas neshoduje s tím společenským.

👉 Naše společnost je nastavená spíše pro "ranní ptáčata". Pro "noční sovy" to znamená fungovat v biologické nevýhodě.

Když se navíc liší spánkový režim mezi pracovním týdnem a víkendem, dochází k jevu, kterému říkáme sociální jet lag.

Tato nesynchronizace není jen o únavě:
má měřitelné dopady na metabolické a kardiovaskulární zdraví. A dvakrát ročně ji ještě prohlubujeme změnou času.