11/06/2026
Výprodej Prostějova na úkor vlastních lidí: Proč bytová politika radnice totálně selhává🏚
Současné vedení města si strategický rozvoj Prostějova plete s permanentním festivalem na líbivé fotky. Každý týden nová gastro akce, jarmark nebo drakiáda. Jenže pod tímto nablýskaným marketingovým povrchem se skrývá realita, kterou obyvatelé pociťují každý den: totální rezignace na řešení základních životních potřeb. Tou nejpalčivější je bydlení. Zatímco radnice pořádá zábavu, město tiše přichází o svůj nejcennější majetek a mladé rodiny i senioři o šanci na důstojný život.
Tvrdá data: Šest let bez jediného bytu a bariéry pro seniory
Zatímco vedení města žije politikou dojmů a PR, čísla ze sociálních analýz mluví neúprosně:
👉Šest let bez jediného postaveného bytu: Za posledních 6 let město nepostavilo ani jeden jediný obecní byt. Místo toho jsme svědky dlouhodobého rozprodeje lukrativních pozemků a zbytků bytového fondu soukromým developerům. Výsledek? Ceny nemovitostí letí nahoru a město dobrovolně ztrácí jakoukoliv páku na regulaci trhu s bydlením.
👉Bariéry, které zamykají lidi doma: Pouhá 4 % městského bytového fondu jsou v bezbariérové úpravě. Co je však vyloženě šokující – celých 84 % bytů určených pro seniory má stále vnitřní bariéry, jako jsou vysoké vany nebo úzké dveře. Město tak ty nejzranitelnější lidi doslova zamyká v jejich vlastních domovech a komplikuje jim každodenní život.
👉Útěk mladých rodin: Protože v Prostějově chybí jakékoliv dostupné startovací bydlení, mladé rodiny, které zde vyrostly, raději odcházejí do okolních obcí. Město tak přichází o svou budoucnost a ekonomický potenciál.
Selhání, které dotují daňoví poplatníci skrze dávky💰
Nefunkční bytová politika má ještě jeden, často přehlížený ekonomický rozměr. Když město nestaví dostupné byty a ignoruje potřeby nízkopříjmových skupin, rodin v tísni nebo seniorů, tito lidé končí v pasti předraženého komerčního nájmu nebo na ubytovnách.
Stát pak musí masivně doplácet na bydlení skrze sociální dávky (příspěvky a doplatky na bydlení). V praxi to znamená, že z veřejných peněz – z daní nás všech – nedobrovolně dotujeme byznys soukromých majitelů nemovitostí a obchodníků s chudobou. Vysoký podíl těchto dávek vyplácených v našem městě je přímým důkazem a vysvědčením toho, jak strašně radnice v oblasti vlastního bytového fondu a sociální politiky selhává. Místo abychom investovali do městského majetku, vyhazujeme peníze oknem na hašení požáru, který město samo založilo.
Krátkozraký výprodej a ztráta bezpečnosti v centru🚧
Vedení města se sice může strašně starat a prezentovat desítky plánů na oživení centra, ale realita je pak úplně jinde. Když totiž město bezhlavě odprodává své domy soukromníkům a v těchto objektech následně vzniknou pochybné krátkodobé ubytovny, může se radnice stavět třeba na hlavu, ale bezpečnost a klid to do centra Prostějova prostě nepřinese. Ztráta kontroly nad městským nemovitým majetkem přímo v srdci města je zkrátka bezpečnostní hazard.
Argument radnice, že soukromý developer vyřeší bytovou krizi za město, je fatální omyl. Soukromý investor staví za účelem maximálního zisku. Úkolem samosprávy je ale chránit veřejný zájem a bezpečnost občanů. Pokud se město bezhlavě zbaví svých budov a pozemků, vzdává se možnosti diktovat si podmínky. Přicházíme o šanci požadovat, aby tyto kapacity sloužily jako stabilní a dostupné bydlení pro mladé rodiny, učitele, zdravotní sestry nebo pro seniory.
Místo koncepčního rozvoje tak vznikají developerské projekty bez vazby na okolní infrastrukturu. Výsledkem je pak to, co všichni dobře známe z každodenní praxe: přetížená doprava a nekonečné objíždění bloků autem při marném hledání jediného volného místa k parkování.
Město zkrátka nepotřebuje další tiskové zprávy o úspěšných drakiádách. Potřebuje střechu nad hlavou pro své lidi, bezpečné centrum, funkční parkování, moderní školy a dostupné sociální služby. Současná bytová politika radnice je v hluboké krizi a pouhé kosmetické úpravy nebo další pouliční festivaly to nespraví.