24/06/2026
🏛️🌊 Seriál o cestě do Benátska a Lombardie v roce 1828 (10)
📅 18.–22. června 1828, Milán a Lago Maggiore
Po noční cestě přes Brescii konečně přijíždíme do Milána. Hned od prvních okamžiků je zřejmé, že jsme dorazili do úplně jiného světa. Za sebou necháváme poklidné Benátsko a před námi se otevírá pulzující metropole obchodu, umění a velkolepé architektury.
Největší obdiv vzbuzuje samozřejmě milánská katedrála. Její les bílých věžiček a bohatá výzdoba působí téměř neuvěřitelně. Navštěvujeme také slavné divadlo La Scala, galerii Brera, baziliku svatého Ambrože i kostel Santa Maria delle Grazie, kde obdivujeme Leonardovu Poslední večeři.
Nezůstáváme však pouze ve městě. Vydáváme se také za jeho hranice, abychom poznali krajinu, která severní Itálii proslavila po celé Evropě.
📅 19. června vyrážíme odpoledne z Milána do Certosy di Pavia, monumentálního kartuziánského kláštera, který na nás zapůsobí svou bohatou výzdobou.
Terezie si zapisuje:💬 „Zvenku i uvnitř stejná bohatost práce, dekorací – vzácný mramor všech barev – krásné obrazy v každé postranní kapli.“ Zaujala ji také hrobka zakladatelů kláštera, bronzové svícny i mimořádně propracovaná sakristie. Neméně pozoruhodný byl samotný život kartuziánů. Vincenc poznamenává: 💬 „Každý kartuzián musel žít zcela o samotě a v rozjímání; směli se scházet pouze při určitých příležitostech během roku. Jinak bylo jejich přikázáním přísné ticho.“ Terezie si všímá i uspořádání kláštera: 💬 „Malé domky pro každého mnicha, čtyři místnosti dole, tři nahoře, zahrada, sklep – domy spojeny, ale vše oddělené.“
🚢 Dne 20. června nastupujeme na loď a vyplouváme po Lago Maggiore. Cesta je sice únavná a velké vlny nám dávají zabrat, odměnou jsou však nádherné výhledy. Míjíme Aronu, břehy Piemontu a večer připlouváme k Isola Bella, pohádkovému sídlu rodu Borromeo. 🌴 Zvláštní obdiv vzbuzují terasovité zahrady s deseti úrovněmi plnými květin, citronovníků, pomerančovníků a exotických rostlin. Jak si Terezie poznamenala: 💬 „Zahrady na terasách sahaly až na nejvyšší bod s deseti úrovněmi. Mnoho květin, keřů na každé úrovni – množství vavřínových stromů, citroníků, pomerančovníků.“ Ani zde ale naše putování nekončí. Přes Varese pokračujeme ke Komskému jezeru.
Národní památkový ústav Po stopách šlechtických rodů