KDU - ČSL Vnorovy

10/05/2026

„Život všech začal objetím od matky, protože jen ona má i v době velké bolesti dost síly na to, aby ti část z ní dala.“

Milé maminky a babičky přejeme vám krásný sváteční den! 🌸🌼

07/05/2026

👉 Hlavní komunikace I/55 bude v naší obci od soboty 9. května opět plně průjezdná v obou směrech

Silnice I/55 ve Vnorovech a v Zarazicích bude od soboty 9. května opět plně průjezdná
Řidičům projíždějícím mezi Strážnicí a Veselím nad Moravou se výrazně uleví. Po několikatýdenní opravě povrchu vozovky bude silnice I/55 v úseku od Vnorov po železniční přejezd mezi Zarazicemi a Veselím od sobotního rána 9. května opět plně průjezdná. Rozsáhlou opravu povrchu komunikace realizovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Od začátku dubna probíhaly na silnici I/55 od Vnorov po městskou část Zarazice ve Veselí nad Moravou stavební práce spojené s opravou povrchu vozovky. Z důvodu těchto prací byl úsek ve směru Strážnice – Veselí nad Moravou dočasně uzavřen a doprava vedena po objízdných trasách. Dokončení oprav nyní umožní návrat dopravy do běžného režimu.

Vedení města Veselí nad Moravou vnímá znovuotevření této páteřní komunikace jako pozitivní zprávu nejen pro místní obyvatele, ale i pro každodenní tranzitní dopravu v regionu.

„Jsme rádi, že se podařilo stavební práce dokončit v předem dohodnutém časovém harmonogramu a že se doprava na hlavním tahu mezi Veselím nad Moravou a Strážnicí vrací do standardního režimu. Uvědomujeme si, že omezení byla pro řadu řidičů komplikací, a proto bych chtěl poděkovat všem za trpělivost a ohleduplnost během těchto nutných dopravních omezení“ uvedl starosta města Veselí nad Moravou Petr Kolář.

Stavební práce na opravě komunikace prováděla společnost Strabag a investorem bylo jihomoravské Ředitelství silnici a dálnic, do jejichž správy celá tato silnice první třídy spadá.
Text, foto zdroj munipolis.cz

25/04/2026

Novým předsedou KDU-ČSL byl zvolen náš jihomoravský hejtman Jan Grolich I Hejtman JMK
Přejeme jemu i celému novému vedení hodně síly do práce a zdaru k naplňování vizí.

V Ostravě, dne 24. dubna 2026: Delegáti sjezdu KDU-ČSL dnes v Ostravě rozhodli o zásadním restartu strany. Do čela lidovců byl zvolen Jan Grolich, který od delegátů získal silný mandát a zároveň představil novou grafickou identitu KDU-ČSL. Prvním místopředsedou byl zvolen dosava...

18/04/2026

8️⃣1️⃣ let od osvobození Vnorov
⭕️Dnešní den 18. dubna si připomínáme 81. výročí od osvobození naší obce Vnorovy rumunskými vojáky na konci II. světové války.
⭕️ Je to okamžik v historii, který pro naše předky znamenal naději, že se vrací svoboda a klid. Od té doby máme to štěstí, že se nás válka přímo nedotkla. Přesto nemůžeme a nesmíme přehlížet, že konflikty a utrpení zůstávají součástí světa kolem nás. O to důležitější je si tyto historické chvíle připomínat - nejen jako vzpomínku, ale i určitý závazek.
⭕️ Papež František v jedné své promluvě řekl: "Válka je vždy prohrou lidstva!". Právě proto má smysl chránit hodnoty, které nejsou samozřejmostí - MÍR, SVOBODA a VZÁJEMNÝ RESPEKT.
✝️ Během druhé světové války zahynulo 15 našich občanů, kteří nevinně či bojem proti tehdejšímu režimu položili svůj život. Nech odpočívají v pokoji! ✝️
⭕️ Kolorované fotografie zachycují rumunské osvoboditele v naší obci a vyhozený most přes řeku Moravu.

Jména obětí II. sv. války:
Marie Kudeříková 26.3. 1943 sťata ve Vratislavi 1921 – 1943
Jakub Gallia zemřel v koncentračním táboře v Terezíně 1877 – 1943
Tereza Galliová zemřela v koncentračním táboře v Osvětimi 1878 – 1944
Greta Galliová zemřela v koncentračním táboře v Osvětimi 1918 – 1943
Herma Galliová zemřela v koncentračním táboře v Osvětiimi 1919 – 1943
Karel Řičica 12.4. zastřelen ve Strážnici 1925 – 1945
František Zubalík 12.4. zastřelen ve Strážnici 1927 – 1945
Rudolf Škoda 12.4. zastřelen ve Strážnici 1925 – 1945
František Konečný 27.3. zastřelen ve Spinku 1907 – 1945
Jan Cibulka zemřel v koncentračním táboře 1923 – 1945
Martin Slavík popraven ve věznici 1919 – 1941
Karel Janíček zabit při náletu u Brna 1907 – 1944
Antonín Matuška zabit střepinou granátu 1916 – 13.4.1945
Anna Hudečková zemřela v koncentračním táboře 1883 – 1943
Petr Řičica (rodák z Veselí, ženatý ve Vnorovech) zemřel v koncentračním táboře 1905 – 1945

04/04/2026

Chvála Ti za život,
chvála Ti za kříž,
díky Ti za lásku,
i že nám věříš!

Požehnané a radostné velikonoční svátky! 😇🌷⛪

03/04/2026

✝️Velký pátek je dnem ticha a zamyšlení. Připomínáme si ukřižování Ježíše Krista – příběh nespravedlnosti, bolesti, ale i odvahy a oběti, která má pro křesťany zásadní význam.

Tradičně se drží půst, omezuje se práce a den je spojený se ztišením.🤫Podle lidových zvyků má voda v tento den zvláštní sílu a příroda je člověku blíž. Zkuste si dnes dopřát chvíli klidu, odložit shon a zamyslet se nad tím, co je pro vás osobně opravdu důležité. Přejeme vám klidný den, ať už ho trávíte jakkoli🕊️

25/03/2026

MARIE KUDEŘÍKOVÁ, studentka, dělnice, odbojářka, popravená za odbojovou činnost.

Narodila se před 105 lety, 24. března 1921, ve slovácké obci Vnorovy na Hodonínsku. Byla nejstarším ze tří dětí manželů Františky a Josefa Kudeříkových. Otec Josef byl ruským legionářem, bývalým příslušníkem 7. střeleckého pluku, a členem Jednoty Československé obce legionářské ve Veselí nad Moravou. Krátce byl dokonce starostou rodné obce. Jinak rodinu živil jako železniční zřízenec ve stanici Vrbovce na moravsko-slovenském pomezí. V roce 1938, po odtržení československého pohraničí v důsledku mnichovské dohody, musel toto zaměstnání opustit. Pracoval pak na vlastních pozemních, rodina měla i vlastní vinohrad. Pro dobrou znalost prostředí se Mariin otec brzy po německé okupaci v roce 1939 zapojil do domácího odboje, když převáděl lidi přes protektorátní hranici na Slovensko. Marie i sestra Alžběta v té době navštěvovala gymnázium ve Strážnici. Marie se tam sblížila se spolužákem Juliem Kramaričem, který ji přivedl k sympatiím s komunistickými ideály. Po maturitě v roce 1940 začala Marie studovat na roční jazykové škole v Brně, jinak byly české vysoké školy Němci na podzim předešlého roku zavřeny. Po studiu byla nuceně nasazena coby textilní dělnice do firmy Ráček ve Veverské Bítýšce. V Brně se také zapojila do podzemního hnutí mladých komunistů z bývalého Svazu mládeže. Napojena na I. ilegální Ústřední výbor Komunistické strany Československa vydávala propagandistické letáky, ukrývala hledané osoby a pomáhala s jejich převodem za hranice. Počátkem prosince 1941 zatklo Marii německé gestapo. Při výsleších v Brně i Praze projevila velkou statečnost, ani po fyzické násilí neprozradila informace, které by vedly k zatčení někoho dalšího. Německým lidovým soudem ve Vratislavi byla 16. listopadu 1942 odsouzena k trestu smrti. Než však k výkonu rozsudku po čtyřech měsících došlo, stihla v cele smrti napsat 32 motáků, které se díky jedné z dozorkyň dostaly z vězení. Čerstvě dvaadvacetiletá Marie Kudeříková byla 26. března 1943 popravena stětím sekyrou. Po válce z jejího příběhu těžil komunistický režim, Mariiným jménem se konaly různé akce pro mládež, odhalovala se pietní místa a v roce 1972 byl o ní natočen film "…a pozdravuji vlaštovky". Po změně režimu se z veřejného prostoru na čas neprávem vytratila, ale v posledních letech je příběh jejího hrdinství opět připomínán. Před rokem byla in memoriam vyznamenána Křížem obrany státu.

Dopisy Marie Kudeříkové z vězení vyšly po válce knižně pod názvem "Zlomky života". V jednom z posledních motáků napsala: "Je na mém stavu něco tak hrozného? Já umírám za dobrou věc - vy zemřete též - zdali také s vyrovnanými, spravedlivě zaplacenými účty?"

___
Váleční veteráni - Ministerstvo obrany ČR | Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | Jihomoravský kraj | historický ústav Praha | Ústav pro studium totalitních režimů | Československá obec legionářská