Územní vymezení:
Většina katastrálního území Mramotice (bez Kasárny). Obcí protéká Mramotický potok, přítok Plenkovického potoka. pod západním svahem kopce Ruda. Jméno:
Je odvozeno od osobního jména Mravita či Mravota. Původní forma Mravitice či Mravotice se časem zkomolila do současné podoby. Historie a pamětihodnosti:
Obec byla založena někdy ve 12. století jedním z knížecích družiníků (Mr
avota?) ze znojemského hradu. Obcí procházela stará cesta z Olbramkostela do Přímětic. Jedno jitro půdy zde bylo vyčleněno jako příslušenství znojemskému kostelu sv. Mikuláše a spolu s ním se roku 1190 stalo základním jměním louckého kláštera. V roce 1220 byly Mramotice přifařeny k nově založenému premonstrátskému kostelu v Příměticích a o dva roky později přikoupil loucký opat Florián za 170 hřiven stříbra i zbytek Mramotic. Prodejcem byl „urozený moravský pán“ Václav, patrně potomek Mravotův. Koupi potvrdil umírající moravský markrabě Vladislav Jindřich na svém hradě ve Znojmě. Třicetiletá válka dolehla na Mramotice zle. Ještě v roce 1678 bylo z celkových 25 usedlostí 13 pustých. Po roce 1739 se Mramotičtí robotou podíleli na výstavbě císařské silnice ze Znojma do Jihlavy. Při zrušení louckého kláštera roku 1784 připadly Mramotice se svými 30 usedlostmi moravskému náboženskému fondu. Roku 1789 je v rámci nového přímětického panství odkoupil Jan Václav hrabě Ugarte. Roku 1803 se dědictví po otci ujal mladý Alois mladší hrabě Ugarte. Po jeho smrti roku 1845 přešlo panství na dceru Aloisii, provdanou za Viléma hraběte Chotka, později za Klementa barona Gudenaua. Hraběnka Aloisie vzorně pečovala o své poddané, vedla si o nich pečlivé záznamy. Roku 1842 vypomáhala sociálně slabým rodinám po požáru obce. Roku 1850 se staly Mramotice s osadou Kasárna samosprávnou obcí. Obživu kromě zemědělství přinášel i lom na šedý mramor jižně od obce – „Šachty“. století měly Mramotice 307 obyvatel české národnosti a katolického vyznání, hostinec, školu, nový hřbitov, nový sbor dobrovolných hasičů a místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Nové okresní silnice obec spojily s Příměticemi a Kravskem (1902) a s císařskou silnicí (1912). Nejbližším železničním nádražím je od roku 1871 Olbramkostel (4 km). Obětem první světové války byl roku 1925 postaven pomník (uprostřed obce, roku 1964 přesunut ke kostelíku). Roku 1927 byla dokončena Orlovna, o rok později byla obec elektrifikována. Roku 1931 byl otevřen nový obecní dům s hasičárnou a knihovnou. Po roce 1945 byli komunisté v Mramoticích v menšině. Vstup do jednotného zemědělského družstva po roce 1949 musel být často vynucován. Např. František Molík byl uvězněn na 6 měsíců za pobuřování proti vstupu do družstva. Roku 1961 byla pro místní národní výbor na návsi postavena nová budova, roku 1965 proběhla kanalizace. Roku 1974 bylo postaveno koupaliště, o rok později byla dokončena vodovodní síť. Od roku 1980 jsou Mramotice součástí Znojma. Zvonice uprostřed obce je barokní z roku 1741. Kostelík Panny Marie Sedmibolestné byl vystavěn v letech 1838 až 1839 zednickým mistrem Tomášem Májeckým z Mramotic. Roku 1846 byla přistavěna věž se zvonem. Varhany z roku 1898 jsou darem Julie Leitnerové z čp. 351. Hřbitov byl založen na začátku 20. století, roku 1972 byl rozšířen a doplněn o obřadní síň.
Škola v obci vznikla v souvislosti s reformami Marie Terezie na konci 18. století. Od roku 1811 byla v domě čp. 37, od roku 1862 v dnešní budově, která byla roku 1906 zvětšena na dvoutřídní. Obecní lesík na „Špinberku“ byl vysázen roku 1898 k 50. jubileu vlády císaře Františka Josefa I. Pilský rybník a mlýn, na severním okraji mramotického katastru, při cestě na Kravsko, je velmi starého data. Již roku 1487 se dozvídáme, že loucký opat přikoupil část luk u rybníka kvůli stavbě nové hráze a mostku. Neboť v okolí patřily pozemky také znojemskému měšťanskému špitálu na Horním předměstí, musel se opat zavázat, že bude špitálu posílat dvě kopy kaprů ročně. Rybníku se původně říkalo Mostecký (Brückl-Teich). Mlýn loucký opat pronajímal různým mlynářům. Roku 1786 byl odkoupen mlynářem Karlem Šťastným. U Mramotic bývaly v raném novověku ještě další tři rybníky – jeden přímo u obce v místech dnešního hřiště a koupaliště a pak Čekálek a Polanka v polích směrem na Žerůtky. (zdroj: znojmocity.cz)
