03/06/2026
👤Osobnosti regionu – červen 2026👤
🎖BLAŽEK, Jan – voják (*5. 5. 1890 – Petrovice, +21. 6. 1916 – Přemyšl)
Začátkem války byl mobilizován, zúčastnil se bojů na ruské frontě. Byl zraněn a zemřel v posádkové nemocnici v Přemyšlu v Haliči.
Literatura:
GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti: spěte tiše padlí bratři…. Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.
🖊BREIER, Eduard – spisovatel, prozaik, žurnalista, novinář (*3. 11. 1811 – Ludbreg, +3. 6. 1866 – Kyjovice)
Studoval filozofii v Záhřebu. Pak se rozhodl pro vojenskou kariéru, stal se vojákem dělostřelcem a pobýval nejméně do roku 1842 ve Wiener Neustadt. Ve čtyřicátých letech odešel do Prahy, kde tehdy patrně studoval medicínu.
Literatura:
TOMAN, Jan. Eduard Breier – zapomenutý romanopisec z Kyjovic. Znojemský týden: Noviny pro znojemský region. 2007, roč. 7, č. 5, s. 6.
🎖CITTERBERGOVÁ, Věra – protifašistický bojovník (*26. 6. 1926 – Volyně, +2. 12. 2007 – Miroslav)
Její rodiče byli bohatí sedláci, otec byl starostou obce Brišče a za války byl zabit banderovci. V roce 1944 vstoupila paní Citterbergová do československé zahraniční armády, kde působil také její bratr Josef Větrovec a budoucí manžel Jozef Citterberg. Nejprve byla v protiletadlové obraně a poté se stala zdravotnicí, působila přímo na frontě, kde poskytovala zraněným první pomoc. Po válce se s manželem usadili v Miroslavi v Československu. Dočasně zde spravovala hotel, později se starala o domácnost a jejich tři děti. Byla také činná v Červeném kříži, ve Svazu protifašistických bojovníků a v Československé obci legionářské, účastnila se besed ve školách.
Literatura:
A.C. Vzpomínky na II. světovou válku. Miroslavský zpravodaj. 2009, roč. 52, č. 1, s. 29-32.
🎖FLÍČEK, František – vojín (*11. 12. 1886 – Lesonice, +22. 6. 1916 – Myryn)
Narukoval jako vojín 99. pluku na ruskou frontu. Zemřel 22. června 1916 v polní nemocnici v Myrynu na Volyni po průstřelu hlavy ve věku 30 let. Místo pohřbení není známo. Vážné poranění pravděpodobně utrpěl v boji u nedalekého Gruziatynu.
Literatura:
Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.
🎭FOLNES, Karl Julius – divadelní ředitel, režisér, herec (*24. 6. 1816 – Budapešť, +20. 8. 1878 – Coburg)
V letech 1856-1858 působil ve Znojmě.
Literatura:
HAVLÍČKOVÁ, Margita. Rejstřík ředitelů. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku; 1/3, Ředitelé městských divadel. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 105. ISBN 978-80-244-2891-8.
🕍CHILLA, Leo – keramik, architekt, pedagog (*13. 6. 1856 – Český Těšín, +27. 8. 1923 – Vídeň)
Byl ředitelem Odborné sklářské školy v Kamenickém Šenově, odtud přišel do Znojma a převzal vedení Odborné keramické školy v letech 1899-1909. V době jeho působení nastartovala škola dobu největšího rozkvětu. Byl rovněž konzervátorem Centrální památkové komise.
Literatura:
Kalendárium: Osobnosti, které zanechaly své stopy na Znojemsku. Znojemské listy. 1998, roč. 7, č. 23, s. 1, příl. Kaleidoskop vážně i nevážně.
👨⚖️KAPISTRÁN, Jan – právník, politik (*24. 6. 1386, +23. 10. 1456)
Italský právník a politik vstoupil v roce 1416 do nejpřísnější reformní větve řádu sv. Františka. Při své misijní cestě střední Evropou se se svými spolubratry zastavil i ve Znojmě, kde koncem září 1451 kázal. Zemřel krátce poté, co se významně zasloužil o vítězství křesťanských vojsk nad Turky u Bělehradu.
Literatura:
Výročí. Život farností Znojma. 2016, č. 6, s. 6.
🎖KARBAŠ, Arnošt – voják (*? – Boskovštejn, +16. 6. 1916 – Rusko)
Zemřel na ruské frontě.
Literatura:
SUCHARDA, Jan. Boskovštejn. Hrotovice: Jan Sucharda – JAS, 2009. 103 s.
🎖KOLÁŘ, František – voják (*15. 10. 1888 – Lesonice, +28. 6. 1916 – Rusko)
Narukoval na ruskou frontu jako vojín znojemského 99. pluku 3. setniny. V říjnu 1914 utrpěl průstřel ruky, byl léčen ve sjednocené nemocnici v Brně. Po vyléčení se vrátil na frontu, ale není jisté, kam ho osud zavál.
Literatura:
GRUNA, Bronislav. Pohledy do minulosti: spěte tiše padlí bratři…. Zpravodaj obce Petrovice. Roč. 11, č. 3 (2018), s. 21-30.
👨🌾KOPETKA, Ludvík – zahradník (*22. 6. 1916, +?)
Do učení nastoupil do Brna-Tuřan. Po vyučení začal budovat zahradnictví. Pěstování zeleniny se dařilo, zásoboval celou obec i okolí Vedrovic.
Literatura:
Vedrovice slovem i obrazem. Vydání první. [Brno]: pro obec Vedrovice vydalo vydavatelství F.R.Z. agency s.r.o., 2020. 204 stran. ISBN 978-80-88131-50-2
🍞MÁCA, Ignác – mlynář (*21. 6. 1836, +?)
Mlynář a majitel Mácova mlýna na Želetavce. Oženil se 27. ledna 1862 s Františkou Březinovou, dcerou Jana Březiny, mlynáře z Horní Myslové. Měli spolu tři chlapce a jedno děvče.
Literatura:
VLK, František. Řeka Želetavka a mlýny na ní. Vydání první. Moravské Budějovice: Milan Procházka a František Vlk, 2023. 215 stran.
🤼♂MELOUN, František – hostinský, zápasník (*28. 3. 1890 – Polná, +2. 6. 1956 – Jevišovice)
František Meloun se narodil v Polné jako nejstarší z jedenácti dětí a původně se vyučil mlynářem. Po vojenské službě a účasti v první světové válce se usadil v Jevišovicích, kde si pronajal hospodu. Díky své výjimečné síle se stal profesionálním zápasníkem v týmu Gustava Frištenského a úspěšně reprezentoval po celém světě. Kromě sportu vynikal i jako talentovaný hudebník a v Jevišovicích založil vlastní kapelu. Zemřel předčasně v 66 letech na následky srdečních potíží.
Literatura:
ČERNOŠEK, Lubomír. František Meloun – hostinský a zápasník z Jevišovic. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 137-140.
📸NATHER, Paul – fotograf (*26. 12. 1863 – Bielsko-Biała, +13. 6. 1926 – Znojmo)
Oprávnění k provozování fotografické činnosti získal 9. října 1897. První fotoateliér pak otevřel na Kollárově ulici č. 8. Brzy na to postavil na svém pozemku na Kollárově č. 22 moderní a prostornou budovu. Se svou ženou měl 5 dětí, nejstarší Karel po něm převzal fotografické řemeslo. Pracoval i v terénu, jeho dílem jsou snímky stavebních památek, např. kašen, které byly zrušeny. V letech 1902-1908 vznikly další snímky jako např. starý hřbitov, kde byla postavena nemocnice, vyměřování základů pro její stavbu, starý evangelický hřbitov na Dyjské ulici, opravu věže Mikulášského kostela, Salisovo nám. (dnes nám. Republiky).
Literatura:
KLIMTOVÁ, Miloslava. Znojmo a okolí na pohlednicích Karla Nathera = Znaim und Umgebung in Ansichtskarten von Karl Nather. Hostivice: Baron, 2024. 288 stran. ISBN 978-80-88121-89-3.
👨🎨NOVÁK, Pavel – malíř, kreslíř, ilustrátor, designér (*27. 6. 1956 – Znojmo)
Studoval na několika středních školách, vystřídal řadu zaměstnání. Od roku 1990 ve svobodném povolání, věnuje se malířské tvorbě a kreslenému komiksu. Člen výtvarné skupiny Česká alternativa. Jeho malířské práce vycházejí z aktuální reality, někdy i z tušení absurdně přetechnizované budoucnosti, vstupují i do světa romantických představ a snů. Zabývá se také designem.
Literatura:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2002. X., Nov-Pat. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. 359 s. ISBN 80-86171-15-9.
🏄ODVÁRKO, Daniel – sportovec (*29. 6. 1986 – Brno)
Vodnímu lyžování se začal věnovat v 10 letech v TJ Delfín v Oleksovicích.
Literatura:
Nejlepší sportovci Znojemska. Znojemsko. 2.3.2004, roč. 14, č. 9, s. 10.
👨🌾POPIEL, Jan – politik, zemědělec (*27. 6. 1836 – Krakov, +15. 5. 1911 – Wójcza)
V letech 1852-1857 absolvoval Vojenskou akademii v Louckém klášteře ve Znojmě.
Literatura:
Jan Popiel [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné na: http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_P/Popiel_Jan_1836_1911.xml
🎖RAPF, Antonín – voják (*6. 10. 1924 – Miroslav, +21. 6. 1996 – Miroslav)
Narodil se v česko-německé rodině. Radostné dětství jihomoravského kluka zasáhla jedna z nejbolestnějších ran, kterou bylo úmrtí matky. Anton navštěvoval v Miroslavi základní školu a po jejím vychození se začal učit zámečnickému řemeslu. V říjnu 1938 se Miroslav stala součástí Německé říše a na Antonína, který byl po otci německé národnosti, se vztahovala říšskoněmecká branná povinnost. Po dosažení příslušného věku byl vojenskou komisí odveden a následně zařazen ke službě u válečného námořnictva, konkrétně u ponorkového loďstva. V roce 1946 se vrátil do rodné Miroslavi a vrátil se ke svému řemeslu. Pracoval jako zámečník v miroslavské firmě pana Skořepy.
Literatura:
PAVLÍK, Marek. Další miroslavské osudy: Antonín Rapf. Miroslavský zpravodaj. Roč. 65, č. 2 (2022), s. 45-48.
👨💼SEGER, Richard – podnikatel (*12. 6. 1886 – Sadská, +29. 4. 1951 – Izrael)
Majitel konzervárny na Tovární ulici ve Znojmě. Zemřel v Izraeli.
Literatura:
BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.
👨💼SCHADEN, Florian – podnikatel (*? +6. 6. 1906)
Od roku 1906 měl obchod se smíšeným zbožím ve Vídni. Od roku 1911 vlastnil kavárnu také ve Vídni.
Literatura:
MARKEL, Martin. Dějiny Jaroslavic. Vyd. 1. [S.l.]: M. Markel, 2006. 277 s. ISBN 80-239-7702-4.
🐎SIEBER, Johann – kovář (*20. 12. 1807 – Damnice, +9. 6. 1876 – Olbramovice)
Kovář v Damnicích a Kubšicích.
Literatura:
Johann Sieber [online]. [cit. 2025-08-19]. Dostupné na: https://gedbas.de/person/show/1447307874
⛪SKÁLA, Pavel – farář (*1. 6. 1956 – Mariánské Lázně, +25. 1. 2003)
Vyrůstal s rodiči a bratrem v Plzni. Evangelickou teologii vystudoval v Praze. V letech 1984-1989 působil ve sboru ČCE ve Strmilově. Od 1. srpna 1989 do 31. srpna 1996 byl evangelickým duchovním v Miroslavi. Od 1. září 1996 až do náhlé smrti, která jej zastihla na pastorální konferenci, působil ve sboru Horní Krupá.
Literatura:
RYŠAVÁ, Lia. Vzpomínka na Pavla Skálu. Miroslavský zpravodaj. 2013, roč. 56, č. 1, s. 36.
🖊SOURAL, Josef – básník (*19. 12. 1905 – Kasárna, +20. 6. 1926 – Kasárna)
Absolvent Státního reálného gymnázia ve Znojmě. Student Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Činný ve spolcích katolického studentstva a v Orlu. Léčil se na tuberkulózu v sanatoriu v Prosečnici a v Rožnově. Zemřel ve věku 21 let.
Literatura:
BÁRTA, Josef. Zasloužili se o Znojemsko: Vzpomínka na znojemské osobnosti při jejich výročí. Moravské noviny Rovnost. 1995, roč. 5, č. 297, s. 7.
👨🎨STRITZKO, Otto – grafik, malíř, restaurátor, spisovatel (*2. 2. 1908 – Jaroměřice nad Rokytnou, +25. 6. 1986 – Stará Říše)
Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Bendy a Hoffbauera, studia však nedokončil. Kromě malířské a restaurátorské tvorby se věnoval také ilustrátorství a grafické úpravě knih. Jeho manželkou byla dcera Josefa Floriána, katolického vydavatele ze Staré Říše, kam se za ní odstěhoval v roce 1940. Dcera malířka Juliana Jirousová, manželka Ivana Jirouse. Od roku 1956 se věnuje také restaurátorské práci (nástěnné malby na hradě Bítově aj.).
Literatura:
NOVÁK, Pavel Kryštof. Otto Stritzko známý i neznámý. Vydání první. Moravské Budějovice: Motýlek, 2023. 473 stran. ISBN 978-80-11-03499-3.
🎖ŠILLINGER, Jan – voják (*1886 – Žerůtky, +23. 6. 1916 – Volyň)
99. pěší pluk. Bojoval na severní frontě, ruské bojiště. Padl.
Literatura:
Šillinger Jan [online]. In: Vojenský ústřední archiv [cit. 2026-03-17]. Dostupné na: https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/154838
🖊ŠVANDA, Pavel – spisovatel, novinář (*6. 6. 1936 – Znojmo)
Absolvoval gymnázium v Brně (1954), poté Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně – obor dějiny umění, z osobních důvodů studium nedokončil. 1958-1960 Osvětová beseda v Brně. Vedoucí kina v Brně. Časopis Host do domu (v letech 1969-1970 redaktorem), pražský časopis Tvář, účastnil se neoficiálních brněnských filosofických aktivit. Za normalizace vystřídal řadu zaměstnání – skladový dělník, závozník, dispečer.
Literatura:
Pavel Švanda [online]. aktualiz. 16. 1. 2018 [cit. 2019-10-01]. Dostupné na: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=28297
🤴TEUFEL z Gundersdorfu, Jiří Kryštof – šlechtic, přísedící zemského soudu (*? +24. 6. 1606 – Vídeň)
22. května 1594 byl přijat za přísedícího zemského soudu. Šlo o vzdělaného šlechtice, který v průběhu své kavalírské cesty ve druhé polovině 70. let studoval v Padově, Bologni a Sieně, většinu svého života ale zasvětil vojenskému řemeslu v císařské službě. Na počátku 17. století působil jako velitel jezdeckého pluku a zapojil se do bojů proti Bočkajovým povstalcům a Turkům. Byl zabit na den sv. Jana roku 1606 u Vídně. Majitel panství Tavíkovice.
Literatura:
JAN, Libor. Přeskače 1279-2009: z dějin rolnické vsi na Moravskokrumlovsku. 1. vyd. Přeskače: Obecní úřad Přeskače, 2009. 129 s. ISBN 978-80-254-5806-8.
👨🏫TRUČKA, František – učitel (*18. 9. 1808 – Rouchovany, +24. 6. 1866 – Bílovice nad Svitavou)
Učitel v Příměticích a Běhařovicích.
Literatura:
Tručka František [online]. In: cantores.wz.cz [cit. 2025-06-06]. Dostupné na: https://cantores.wz.cz/jmen/t/trucka_fm.html
🤴UGARTE, Jan Nepomuk – přísedící zemského soudu, tajný rada (*13. 12. 1707 – Velké Meziříčí, +11. 6. 1756 – Jevišovice)
Jan Nepomuk měl právnické vzdělání a kariéru zahájil funkcí přísedícího u Zemského soudu v Brně. Později jej dokonce Marie Terezie jmenovala tajným radou. Panství Pavlice získává r. 1743. Po jeho smrti panství spravuje jeho manželka Marie Vilemína hr. Ugarte, roz. de Souches, až do 30. září 1774, kdy se správy ujímá její syn Alois Ugarte.
Literatura:
KLEMPA, Aleš. Nový zámek v Jevišovicích: od Villy Ugarte k pozdně romantické rezidenci v arkádovém stylu podle znovuobjeveného vídeňského projektu. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2011. 2012, s. 50-87.
🎖VANÍČEK, František – vojín (*6. 2. 1897 – Lesonice, +21. 6. 1916 – Rusko)
Svobodný vojín 99. pěšího pluku narukoval na ruskou frontu. Zemřel na bojišti po průstřelu plic 21. června 1916 u Gruziatynu ve věku 19 let. Byl pohřben 23. června 1916 taktéž u Gruziatynu.
Literatura:
Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.
🕍VÍŠEK, Jan – architekt (*13. 5. 1890 – Božejovice, +6. 6. 1966 – Brno)
Navrhl pro rodinného přítele, znojemského starostu Mareše, architektonicky nejhodnotnější stavbu typu rodinné vily dvacátých a třicátých let (Marešova vila), která svým významem daleko přesahuje hranice města. Studoval obor zemědělské stavby na ČVUT v Praze (1910-1915 a 1917-1919). Byl architekt v Kanceláři pro výstavbu Masarykovy univerzity v Brně a od roku 1926 architekt ve svobodném povolání. V letech 1937-1942 byl projektantem Družstva pro výstavbu Českého národního divadla v Brně. Od roku 1950 projektant Stavoprojektu v Brně. Věnoval se projektování obytných domů a občanských staveb. Byl inspirován kubismem a od roku 1924 funkcionalismem. Vystavoval v roce 1929 na výstavě Klubu architektů v Brně.
Literatura:
FIALOVÁ, Lenka. Marešova vila ve Znojmě. Okno/Fenster. 2010, roč. 7, č. 1, s. 18, 20, 22.
🎖VOJTĚCH, Ignác – vojín (*10. 3. 1896 – Lesonice, +26. 6. 1916 – Volyň)
Byl vojínem 99. pluku. Zemřel 26. června 1916 na následky průstřelu hlavy v polní nemocnici v Poworsku na Volyni na území dnešní Ukrajiny. Téhož dne byl pohřben na poworském hřbitově.
Literatura:
Lesoničtí padlí ve Velké válce 1914-1918. Lesoňák. Č. 1 (2018), Roč. 8, s. 40-51.
🎼WEISER, Severín Josef – hudební skladatel, pedagog (*1683 – Moravská Třebová, +26. 6. 1756 – Blížkovice)
V Blížkovicích učil plných 33 let, a to až do své smrti. Měl velkou zásluhu na výborné úrovni zdejší základní školy. Věnoval se také skládání, opisování, úpravě a nacvičování chrámové hudby, kterou využíval v kostele při zapojení školních dětí i dospělých. Položil základy hudební tradice v Blížkovicích. Kolem roku 1706 jej prameny zachytily jako rektora v Rosicích, potom celá tři desetiletí (1726-1756) sloužil jako Rector et Organista v Blížkovicích.
Literatura:
LEIMBERGER, Jaromír. Blížkovická hudební sbírka pochází z 18. století. Znojemsko. 1999, roč. 9, č. 48, s. 12.
👨💼WERTHEIMER, Erwin – podnikatel (*28. 6. 1896 – Znojmo, +1962 – Buenos Aires)
Majitel konzervárny na Tovární ulici ve Znojmě. Zemřel v Buenos Aires v Argentině.
Literatura:
BOUDA, Otto. Osudy znojemských židovských konzervářů po roce 1938. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2023: historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska. Znojmo: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv ve Znojmě, 2024. S. 90-101.
🖊WINDER, Ludwig – spisovatel, redaktor, dramatik, básník (*7. 2. 1889 – Šafov, +16. 6. 1946 – Baldock)
Od roku 1895 žil v Holešově, kde byl jeho otec ředitelem trojtřídní židovské školy. Vystudoval obchodní akademii, kterou ukončil maturitou v roce 1907. Odchází do Vídně a pracuje jako novinář v deníku Die Zeit. O rok později už působí ve Slezsku, potom v Teplicích, Plzni a opět ve Vídni. V letech 1915-1938 pracoval v Praze v redakci nejstarších německých novin Bohemia. Stává se brzy známým fejetonistou a divadelním kritikem i oblíbeným kolegou a přítelem, zejména reportéra E. E. Kische. V deníku Bohemia publikoval více než 3000 prací. V roce 1934 dostal československou státní cenu za literaturu v kategorii pro spisovatele německého jazyka, kteří žili a tvořili u nás. V červnu 1939 odjíždí s manželkou a s mladší dcerou do Polska a odtud do Anglie, kde roku 1946 umírá. Je pohřben v Londýně.
Literatura:
KOSATÍK, Pavel. Ludwig Winder. Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2001, s. 192-194. ISBN 80-85844-79-6.
⛪ZUKRIEGL, Jakob – teolog (*26. 7. 1807 – Oleksovice, +9. 6. 1876 – Tübingen)
Zukriegl byl v roce 1831 vysvěcen na kněze a zpočátku působil jako kaplan a univerzitní kazatel ve Vídni. V roce 1848 získal profesuru na univerzitě v Tübingenu, kde vyučoval apologetiku a filozofii. V roce 1872 byl uvolněn z úřadu a o dva roky později definitivně odešel do důchodu. Jeho jméno je dodnes uvedeno na čestných seznamech teologické fakulty Vídeňské univerzity.
Literatura:
Jakob Zukriegl [online]. edit. 9. 6. 2019 [cit. 2020-08-05]. Dostupné na: https://de.wikipedia.org/wiki/Jakob_Zukrigl
