22/05/2026
Tento víkend bude v Brně náročný. Emoce kolem sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení jsou velké a naprosto chápu proč. Historie česko-německých vztahů je bolestná a v mnoha rodinách jsou ty příběhy pořád živé. Z rodinného vyprávění znám příběh mého pradědy, který musel po zabrání Sudet odejít jako český řídící učitel z pohraničí. A přesto mu tehdy místní Němci pomáhali a postarali se o to, aby se mohl v pořádku přestěhovat do Telče. Možná právě proto podobná témata nevidím černobíle.
Nezpochybňují se Benešovy dekrety, nikdo nikomu nechce brát majetky a nikdo nepřepisuje historii. Přesto se z celé debaty stalo obrovské téma, které neodpovídá tomu, jak akce ve skutečnosti vypadá. Rozumím lidem, kteří mají obavy nebo v sobě nesou bolest minulosti. Jen si nemyslím, že řešením je další vyhrocování emocí a hledání nepřátel.
Věřím, že Brno tenhle víkend zvládne důstojně a že příští týden budeme zase normálně fungovat jako město, které se umí dívat dopředu. Město, které nezapomíná na vlastní historii a nenechá se převálcovat těmi, kteří chtějí společnost hlavně rozdělovat.
Pokud chcete, připojte se se mnou v sobotu od 16:30 k závěrečnému úseku Pouti smíření u Gymnázia Brno na Vídeňské. Pojďme společně důstojně uctít památku našich předků a ukázat, že umíme vést dialog i v těžkých tématech.
