Poštovní muzeum

01/09/2026

Poštovní muzeum NTM v Praze
U příležitosti Světového dne psaní dopisů, který připadá na 1. září, jsme připravili komorní výstavku historicky významných dopisů z našich sbírek. Výstava připomene dobu, kdy byl dopis jediným prostředkem komunikace na dálku. Návštěvníci se setkají s listy panovníků, státníků i dalších významných osobností. K nejcennějším exponátům patří kabinetní list Marie Terezie z roku 1772. Přijďte objevit příběhy ukryté v dopisech – zprávách, jejichž cesta k adresátovi mohla trvat dny, týdny i měsíce, ale jejichž svědectví přetrvalo staletí.

20/08/2026

Příběhy exponátů Poštovního muzea NTM
Poštovní autobus Walter PN – když se zásilky vozily až do skal
Poštovní autobusy kdysi vozily nejen cestující, ale i zásilky – a dokonce jste si je mohli objednat na výlet. Jezdily do hor, skalních měst i Českého ráje. Na boku měly vhoz na dopisy se symbolem obálky, takže fungovaly i jako pojízdná poštovní schránka.
Síť poštovní autobusové dopravy byla překvapivě rozsáhlá: 172 tratí a 353 vozidel. V roce 1933 ale skončila – všechny autobusy byly převedeny pod Československé státní dráhy.
Dnes tenhle elegantní Walter PN najdete v naší expozici. Připomíná dobu, kdy se pošta dostala i tam, kam tehdy nevedla železnice.

18/08/2026

Příběhy exponátů Poštovního muzea NTM
Chappeho optický telegraf – nejrychlejší zprávy 18. století
V našem muzeu si můžete naživo vyzkoušet, jak fungoval francouzský optický telegraf Claudea Chappeho. Na unikátním modelu zadáte libovolný text – a ten se vám okamžitě „odtelegrafuje“.
První linka z Paříže fungovala už od roku 1794 a zprávy putovaly stovky kilometrů během pár minut. Jediným nepřítelem byla mlha a déšť – mezi telegrafními věžemi prostě nebylo vidět.
Technika, která předběhla svou dobu. Přijďte si ji vyzkoušet.

14/08/2026

🌞 Léto už je v druhé půlce. Stále je ale dost času objevovat divy techniky v našich expozicích po celé republice – poštu, železnici nebo stavitelství!

13/08/2026

Příběhy exponátů Poštovního muzea NTM
Telefon
Víte, jak se kdysi telefonovalo? Automatické spojení neexistovalo – vše obstarávaly manipulantky u ručního přepojovače. Mikrofon, sluchátka, stovky hovorů denně, chladné sály a monotónní práce, která vyžadovala obrovskou pozornost.
Délku hovoru hlídaly přesýpací hodiny nebo malý hodinový strojek se zvonkem. A levné to rozhodně nebylo – koncem 19. století stál tříminutový hovor 1 zlatý, tedy zhruba jako litr dobrého mělnického vína.
V naší expozici najdete i luxusní telefonní přístroj z Konopiště, který používal následník trůnu František Ferdinand d’Este. Technika, která spojovala svět – a dnes vypráví fascinující příběhy.

11/08/2026

Naše budka má nečekaný úspěch! Ještě čekáme na Zlaté stránky - a pak bude úplně hotovo.
Telefonní budka pochází z areálu plicní léčebny Vyšší Brod – Hrudkov. Do sbírky ji věnovalo MĚSTO VYŠŠÍ BROD. Národní technické muzeum děkuje panu starostovi JUDr. Jindřichu Hanzlíčkovi za podporu a krásný dar.
Budka už dělá radost návštěvníkům!.

07/08/2026

Telefonní budka z 90. let v Poštovním muzeu NTM ve Vyšším Brodě
V naší pobočce Poštovního muzea NTM ve Vyšším Brodě jsme právě instalovali autentickou telefonní budku z 90. let – symbol doby, kdy veřejné automaty patřily k běžnému obrazu českých ulic.
Poslední telefonní budka v České republice byla demontována 17. června 2021 v obci Hlubyně na Příbramsku. V době svého největšího rozkvětu kolem roku 2000 jich u nás stálo přibližně 30 000. Provoz zajišťoval nejprve stát, později SPT Telecom, Český Telecom a nakonec O2.
S nástupem mobilních telefonů jejich využívání prudce klesalo, až stát ukončil dotace a éra veřejných budek definitivně skončila. Přesto zůstávají silným symbolem a připomínkou doby, kdy se volalo z automatu, SMS byla novinka (zavedena v budkách v roce 2002) a telefonní budka byla často jediným spojením se světem.
Dnes ji můžete vidět u nás – jako kousek nedávné historie, který se vytratil z ulic.

04/08/2026

Příběhy exponátů Poštovního muzea NTM
Rozhlasové poklady z Poštovního muzea
Rozhlas se stal jedním z nejdůležitějších fenoménů mladého Československa. Od roku 1923 vysílal, od 1925 vydávala Čs. pošta koncese na přijímače – a kdo chtěl poslouchat, platil měsíční poplatky.
V domácnostech se objevovaly krásné, ale drahé přístroje Radioslavia, jejichž elektronky při provozu doslova svítily. Kdo chtěl ušetřit, poslouchal „načerno“ – třeba přes vlastnoručně vyrobený krystalový přijímač ukrytý v dřevěné pokladničce. Oblíbené byly i miniaturní radiopřijímače schované v deskách od kalendáře, které hrály jen do sluchátek.
Tyhle malé technické zázraky dnes najdete v našich sbírkách – a každý z nich vypráví jiný příběh o začátcích československého rozhlasu.

27/07/2026

27/07/2026

Krátké příběhy Vávrova mlýna: Co znamenají letopočty na jižní fasádě?
Když se zadíváte na jižní fasádu Vávrova mlýna, uvidíte jen tři pamětní desky s letopočty a iniciálami, které označuji důležité milníky historii budovy.
🔸 L. P. 1678 (L.P. znamená „Léta Páně“) Rok, kdy se dům po požáru znovu zrodil v barokní podobě. Tehdy vznikl pevný krov, který dodnes drží jako poctivá práce starých mistrů. Jeden jediný letopočet — a za ním celá epocha.
🔸V. M. 1805 Václav Michalovic, mlynář s duší sběratele a mecenáše, nechal dům upravit a získal pro něj nové číslo popisné 1239. O pár let později povolal malíře Josefa Navrátila, aby vyzdobil první patro romantickými výjevy. Díky němu má dům interiéry, které dnes patří k nejpůsobivějším v Praze
🔸 dr. V. C. 1899 O sto let později přichází další velká proměna. JUDr. Václav Cicvárek nechává fasádu opravit podle návrhu stavitele Františka Tichny. Dům se znovu rozzářil — a krátce poté přešel do rukou rodiny Vávrů, která mu dala jméno, jež známe dodnes.